Článek
Iráčtí vojáci mezitím pokračují v ofenzivě u města Tikrít, které chtějí od povstalců dobýt zpět. Tvrdé boje se odehrávají i na hranicích mezi Sýrií a Irákem.
"Toto prohlášení je vzkazem Islámského státu nejen Iráku nebo Sýrii, ale celému regionu a světu. Jde o vzkaz, že se Islámský stát stává hrozbou pro všechny země," uvedl Kásim Atta. "Doufám, že si to všechny státy uvědomí a změní své postoje," dodal.
Skupina Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) v uplynulých týdnech ovládla velká území na severozápadě Iráku a už déle kontroluje i některé oblasti v Sýrii. V neděli její mluvčí oznámil vytvoření chalífátu s tím, že do jeho čela se postavil dosavadní vůdce ISIL abú Bakr Bagdádí. Ten se prý stává chalífou a organizace rovněž zkracuje svůj název na pouhý Islámský stát (IS).
Mapa budoucího Islámského státu zahrnuje Evropu
Na síti Twitter se objevila mapa (viz nahoře), která má zobrazovat plánované územní zisky budoucího spojeného Islámského státu. Zahrnuje také části Evropy.
Španělsko je zde nazváno Andalus, což je historický arabský název pro území na Pyrenejském poloostrově, která ovládali muslimové od 8. do konce 14. století našeho letopočtu.
Oblast od Balkánu až po Rakousko a Maďarsko je nazvána Urúba, což je arabský název pro Evropu. Na východě zahrnuje také části Ukrajiny a poloostrov Krym.
Turecko je označeno názvem Anatúl. S Ruskem by Islámský stát chtěl svést válku o území nazvané Kaukáz, zahrnující východní černomořské pobřeží včetně letoviska Soči.
Historická islámská území jsou na mapě nazvána svými tradičními jmény, např. Maghrib (západ - pro oblast od Maroka po Tunisko), Šám (pro oblast Levanty) či Hidžáz pro saúdskou oblast.
Islámští učenci chalífát odsoudili
Vytvoření chalífátu již podle agentury DPA odsoudili významní islámští učenci z celého světa. Žádný muslim prý nemá povinnost být k samozvanému chalífovi loajální. Organizaci IS označují mnozí za nemuslimskou, protože při jejích akcích umírají jiní muslimové. Marocký teolog Umar Haddúší označil dokonce Bagdádího za odpadlíka od víry.
Chalífát, což znamená vládu chalífy, hlavy muslimské obce, vznikl po smrti proroka Mohameda v roce 632. Původně to byla náboženská instituce, ale i státní útvar, který zahrnoval veškerá území ovládaná muslimy a ve kterém se striktně uplatňovalo islámské právo šaría. Pátý a poslední chalífát, osmanský, zrušil v březnu 1924 turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk.
Boje o Tikrít
Mezitím pokračují boje o město Tikrít, vzdálené asi 160 kilometrů severně od Bagdádu, který islamisté dobyli už 11. června v průběhu překvapivé ofenzivy. Islamisté údajně ovládli část vojenské základny Speicher na severu města, armáda to však popírá. Naopak vládní vojsko tvrdí, že pomocí vrtulníků zaútočilo na město Bajdží, poblíž kterého se nachází významná rafinérie. O tu se bojuje už téměř dva týdny. Podle agentury DPA při útoku na Bajdží zemřelo šest civilistů, mezi nimi ženy a děti.
Jen několik hodin po vyhlášení chalífátu se rozpoutaly tvrdé boje také na hranici mezi Irákem a Sýrií, uvedla agentura AP s odvoláním na syrské opoziční aktivisty. Podle exilové organizace SOHR proti sobě u města Bukamal bojuje několik znepřátelených frakcí povstalců a skupin napojených na teroristickou síť Al-Káida, zejména fronty An-Nusra. Povstalci v Sýrii nejprve bojovali jen proti režimu prezidenta Bašára Asada, později ale kvůli neshodám začaly jednotlivé odnože obracet zbraně i proti sobě.
Skupina, která nyní nese název Islámský stát, kontroluje velkou část severovýchodní Sýrie. Díky svému tažení v Iráku ovládla i mnohé hraniční přechody mezi oběma zeměmi. Určitá část hranice mezi Irákem a Sýrii tak byla pomyslně úplně zrušena.
