Droga džihádistů mění Sýrii v narkostát

Na konci letošního dubna odhalily saúdskoarabské úřady preparát Captagon ukrytý v zásilce granátových jablek vyvezených z Bejrútu. Už předtím byly zabaveny miliony pilulek mířících do této země, což vedlo k zákazu dovozu všech zemědělských produktů z Libanonu do Saúdské Arábie. Dalších 15 zásilek bylo odhaleno v dalších blízkovýchodních zemích a v Evropě.

Podle některých expertů už v roce 2019 byly skupiny vyrábějící a distribuující captagon stejně efektivní jako mexický drogový kartel Sinaloa v době, kdy byl na svém vrcholu. O ohromném objemu pašovaného captagonu svědčí odhalené zásilky. V červenci 2019 byla v Řecku zachycena zásilka pěti tun tablet a dvě další podobně velké dodávky byly zajištěny o několik měsíců později v Dubaji. Captagon byl také zachycen v Rumunsku, Jordánsku, Turecku a Bahrajnu nebo v zásilce čaje do Saúdské Arábie.

Loni v červenci pak byla zadržena zatím největší zásilka 84 milionů tablet o váze 14 tun v italském Salernu v hodnotě miliardy eur, která zřejmě mířila do Dubaje. Ta byla zabalena v rolích papíru a strojích poslaných z tiskárny v Aleppu. Původně italské vyšetřující úřady uváděly, že za zásilkou stojí Islámský stát, pak ale obvinily  libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které ale odpovědnost odmítlo.

Šest vysoce postavených policistů a zpravodajských důstojníků z Evropy a Blízkého východu řeklo listu The Guardian, že všechny zásilky byly poslány ze Sýrie nebo z oblasti u syrsko-libanonských hranic. Tam působí provázaná síť zločineckých klanů, vůdců milicí a místních politiků, která vytvořila přeshraniční kartely, schopné průmyslově vyrábět a distribuovat velká množství drogy.

„Jsou to velmi nebezpeční lidé. Nebojí se nikoho,“ upozornil vysoce postavený představitel bezpečnostních sil z Bejrútu, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Oblast na syrsko-libanonské hranici u údolí Bikáa, kudy vede silnice do syrského pohraničního města Kusvět sajru, a cesty do syrské alávitské provincie Latákíja, o kterou se opírá prezident Bašár Asad, jsou pro tyto skupiny optimální.

Pašerácké gangy tam působí dlouhodobě se souhlasem představitelů na obou stranách. Pašuje se tudy i jiné zboží. Z hydrochloridu fenetylinu se tam vyrábí captagon, ale taky se tam zpracovává hašiš.

Středisko pro operační analýzu a výzkum, které se zaměřuje na dění v Sýrii, nedávno zveřejnilo zprávu, ve které upozorňuje na význam captagonu a hašiše v zemi, jejíž ekonomiku zdevastovala deset let dlouhá občanská válka, západní sankce, korupce a ekonomické zhroucení Libanonu.

„Sýrie je narkostát se dvěma hlavními drogami – hašišem a stimulantem amfetaminového typu captagonem. Sýrie je globálním epicentrem produkce captagonu, která je nyní na mnohem vyšší průmyslové úrovni, adaptivnější a technicky vyspělejší,“ píše se ve zprávě. Ta zmiňuje i zisky: „V roce 2020 měl export captagonu ze země tržní hodnotu minimálně 3,46 miliardy dolarů.”

Zpráva také uvádí, že do exportu jsou nyní zapojení i představitelé režimu: „ I když bylo pašování captagonu kdysi jedním ze způsobů financování protirežimních ozbrojených skupin, konsolidace území umožnila Asadovu režimu a jeho klíčovým regionálním spojencům (mezi nimi je i Hizballáh) upevnit jejich pozici jako těch, kteří profitují ze syrského narkoobchodu.“ V Libanonu, který byl dlouho hlavním výrobcem, postupně výroba klesala, do Sýrie se zřejmě přesunula i část turecké výroby.

Řada zásilek byla vypravena ze syrského přístavu Latákíja, který má pod správou bratranec syrského prezidenta Samír Asad. Podle jednoho obchodníka, který odešel do exilu, a dalších tří z Latákije, kdokoli chce tento přístav využívat, musí zaplatit podíl z výnosů výměnou za přístup a ochranu. Díky pečlivému dohledu nebylo v přístavu odhaleno mnoho zásilek drogy, i když se kolem pohybují zahraniční agenti.

O zapojení režimních sil do obchodu s captagonem vyprávěl zmíněný obchodník, který nakonec odešel do Francie. Uvedl, že v roce 2015 za ním přišel mocný šéf ochranky a požádal ho, jakožto dovozce zdravotnické pomoci, aby obstaral v zahraničí velké množství fenetylinu s tím, že je připraven ho koupit skutečně mnoho: „Věděl jsem, oč mě žádali. Chtěli hlavní složku captagonu. A tahle droga představuje špinavý obchod. Poslal jsem proto ženu a děti do exilu, kam jsem se za nimi sám vydal.“ Z jeho vyjádření však neplyne, zda měl klíčovou složku skutečně opatřovat pro stát, nebo se šéf ochranky jím jen zaštiťoval. Jiní však zřejmě nabídku neodmítli.

O zapojení prorežimních sil svědčí i případ z dubna 2020, kdy v egyptském Port Saídu zachytili čtyři tuny hašiše v krabicích firmy Milkman, kterou v té době ovládal syrský prorežimní obchodník Rami Machlúf.

Jeden z exulantů, který nadále udržuje kontakty s částí syrských představitelů, uvedl, že válka v Sýrii si nevyžádala jen sta tisíce obětí, milion zraněných, šest milionů lidí, kteří odešli do exilu, a osm milionů vnitřních uprchlíků. Spolu s americkými sankcemi a pandemií vedla k naprostému zhroucení ekonomiky a „změnila zemi v narkostát, v němž se pár prorežimních obchodníků a warlordů změnilo v narkobarony“.