Článek
Mluvčí letectva USAF Patrick Ryder odmítl časopisu Time potvrdit existenci plánu: „V duchu dlouhodobé politiky nemluvíme ani nespekulujeme o možných budoucích operacích nebo plánech.
Nejmenovaní američtí představitelé řekli CNN, že ani není jasné, zda Bílý dům schválí vyslání všech vojáků, nebo jen části.
Nemá jít o odpověď na íránské hrozby, cílem je posílit celkovou bezpečnost v oblasti. Mělo by jít o obranné síly. Jednat se bude i o vyslání další baterie raket protivzdušné obrany Patriot, dalších lodí a prostředků monitorujících dění v Íránu.
Washington o ohrožení ze strany Teheránu mluví stále častěji, podrobnosti této hrozby jsou ale nejasné, uvádí AP. Jakékoli posílení vojenské přítomnosti USA na Blízkém východě by signalizovalo obrat v názorech prezidenta, který opakovaně poukazoval na potřebu omezit počet amerických vojáků v regionu a naopak vždy upřednostňoval stahování amerických jednotek před jejich vysíláním. Kvůli jeho plánu stáhnout vojáky ze Sýrie dokonce podal demisi ministr obrany.
Návrh Pentagonu může narazit i v Kongresu. Představitelé ministerstva obrany v úterý při slyšení v několika kongresových výborech zákonodárce ujišťovali, že USA nemají v úmyslu Írán provokovat ani napadnout. V tomto duchu hovořili i ministr zahraničí Mike Pompeo a úřadující ministr obrany Patrick Shanahan.
Počátkem května Spojené státy urychlily rozmístění bojové skupiny s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln na Blízkém východě a vyslaly do oblasti bombardéry B-52.
Pentagon se rovněž rozhodl rozmístit v nejmenované blízkovýchodní zemi systémy Patriot.