Článek
„Pokračujeme v testování raket a ten poslední (test) byl velmi důležitý,“ citovala agentura Fars velitele vzdušných sil íránských revolučních gard Amíra Alího Hadžízadeha. „Máme schopnost stavět rakety o delším doletu, 2000 km není boží rozhodnutí.“
Velitel letectva dodal, že mnoho nepřátelských základen je 300 až 800 km od hranic Íránu. Při projevu k vysokoškolákům zmínil, že Írán provádí každý rok 40 až 50 testů balistických raket.
Prohlášení přišlo týden poté, co se USA neúspěšně pokusily v Radě bezpečnosti prosadit odsouzení íránského raketového programu. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo kritizoval Írán 1. prosince kvůli testu rakety středního doletu, která může nést několik hlavic a „může zasáhnout část Evropy a celý Blízký východ“.
Spojené státy a Izrael kritizují vývoj balistických raket v Íránu. Označují ho za porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN o íránském jaderném programu i mezinárodní jaderné dohody s Teheránem z roku 2015 a rezoluce Rady bezpečnost číslo 2331. Jiné země ale nepovažují testování balistických raket ze strany Íránu za porušení těchto dokumentů, i když Francie a Británie podle AFP považují íránské testy balistických raket za nevhodné a provokující.
Dohodu uzavřel Obama
Od mezinárodní jaderné dohody z roku 2015, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, Spojené státy letos odstoupily a zavedly vůči Íránu opět sankce.
Dohodu uzavřel za USA bývalý prezident Barack Obama a současný prezident Donald Trump ji nepovažuje za dostatečnou, mimo jiné i proto, že se nevztahuje na balistický program.
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 2231 se týká kontroly íránského plnění dohody o jaderném programu. Jeden z dodatků rezoluce vyzývá Teherán, aby se nevěnoval vývoji balistických střel schopných nést jadernou hlavici a aby neprováděl ani testy těchto raket.