Článek
Bavorský premiér Markus Söder k rozhodnutí své vlády minulý týden uvedl, že opatření, které musí úřady plnit od června, má být výrazem "přihlášení se k identitě" a ke "kulturnímu charakteru" Bavorska. "Kříž není znakem náboženství," podotkl také ke kroku, který je podle mnohých jen snahou získat politické body před podzimními zemskými volbami.
Kolik si jich CSU skutečně připíše, je ale otázkou. Kritika se totiž ozývá z mnoha stran. Například kardinál Marx má za to, že na kříž nelze hledět pouze jako na kulturní symbol, jak tvrdí vláda největší německé země. "To by pak byl kříž ve jménu státu vyvlastněn," řekl listu Süddeutsche Zeitung. Kříž podle kardinála není možné mít bez muže, který na něm visel. Navíc státu podle Marxe, který hovoří o provokaci, vůbec nepřísluší vysvětlovat, co kříž znamená.
Bavorská vláda sklidila kritiku také od opozice a veřejnosti. "Myslel jsem, že existuje oddělení státu od církve," napsal na Twitteru jeden z občanů. "Škoda, doufal jsem, že středověk je už za námi," poznamenal jiný. Další označil Bavorsko za "fundamentalistický náboženský stát v Německu".
Většina lidí je proti
Průzkum pro deník Bild nyní ukázal, že kříže ve všech německých úřadech odmítá 64 procent dotázaných, pro by jich bylo 29 procent a sedm procent nemá na věc jasný názor. Odmítavý postoj převažuje i u katolíků - 48 procent proti a 38 procent pro - a protestantů - 62 procent proti a 34 procent pro.
CSU, která po desetiletí ovládá bavorskou politiku, se v poslední době obává o ztrátu své většiny v zemském sněmu. Snaží se proto zpět přilákat voliče, které jí už v loňských spolkových volbách odčerpala protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD).
