Článek
Podle soudu se novináři dopustili „šíření nenávisti a nepřátelství”, když po útoku na redaktory časopisu Charlie Hebdo zveřejnili karikaturu plačícího proroka, jíž týdeník na čin reagoval. Rozsudek není pravomocný, očekává se, že se novináři proti němu odvolají.
Redaktoři Ceyda Karanová a Hikmet Çetinkaya byli původně obžalováni i z urážky náboženských hodnot, v tomto bodě je ale soud obžaloby zprostil.
List Cumhuriyet loni v lednu čtenářům na svých stránkách představil vydání týdeníku Charlie Hebdo, které vyšlo poté, co islamisté v pařížské redakci tohoto satirického magazínu postříleli 12 lidí. Čtyřstránková příloha obsahovala některé karikatury a články, ale ne obálku časopisu, kterou někteří považovali za kontroverzní.
Na titulní stránce byl tehdy nápis „Vše je odpuštěno” a pod ním karikatura plačícího proroka Mohameda držícího symbolické poselství „Je suis Charlie” (Jsem Charlie), které tehdy zaplavilo sociální sítě jako výraz solidarity s redakcí. Obálku ovšem poté ve svém sloupku přetiskli dva obžalovaní novináři.
Omezování svobody slova
Opoziční list Cumhuriyet má v poslední době s tureckou justicí problémy opakovaně. Šéfredaktor deníku Can Dündar byl tento týden odsouzen k pokutě ve výši 28 650 tureckých liber (241 000 Kč) za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Té se podle soudu dopustil sérií článků o Erdoganovi v souvislosti s korupčním skandálem, který otřásl politickou scénou na přelomu let 2013 a 2014.
Dündar společně s dalším členem redakce Erdemem Gülem čelí v dalším procesu obžalobě ze špionáže a vyzrazení státního tajemství kvůli článkům o údajných tureckých dodávkách zbraní syrským islamistům v roce 2014. Žurnalistům v případě odsouzení hrozí až doživotní tresty.
Přísný postup vůči novinářům v Turecku považují profesní organizace za příznak omezování svobody slova v zemi. Trestní stíhání žurnalistů umožňují například obecně formulované zákony proti terorismu, ale také zákon zakazující urážky hlavy státu. Prokuratura však jako urážky často vnímá i pouhou kritiku Erdogana.