Článek
Krátce po nárazu stroje American Airlines na letu 11 do budovy začal Canavan spolu se svými kolegy sestupovat po schodišti dolů. Cestou míjeli policisty, hasiče a záchranáře, kteří naopak vybíhali nahoru, aby pomohli zraněným.
V 9:03 se ozvala další rána, v tu chvíli lidé ještě netušili, co ji způsobilo. Druhé letadlo zrovna narazilo do jižní věže.
Canavan popisuje, že když se mu podařilo dostat do suterénu, kde se nacházely obchody, začala jižní věž padat. Za 30 minut se zřítila i ta, ve které se nacházel on.
BEZ KOMENTÁŘE: Archivní záběry z útoků 11. září 2001.Video: NYPD, Reuters
„Pamatuji si, že jsem na lidi před sebou volal nebo jsem se alespoň pokoušel volat, ať se dostanou ke dveřím,“ říká Canavan. „Nevím, jestli se mi to vůbec podařilo vyslovit, najednou jsem ucítil ránu a už jsem ležel rozpláclý jako brouk. Všude byla tma.“
Myslel, že už nestihne poznat dceru
Dnes 62letý muž vzpomíná, jak si myslel, že už se nedožije třetích narozenin svého syna a narození dcery, které zrovna s manželkou očekávali. Pak ale začal v ústech cítit písek a okolo kouř. Řekl si: „Tak jo, jsem naživu.“
Agentuře Reuters popsal, že on a ještě jeden – dosud neznámý muž – unikli smrti jen proto, že se nad nimi vzpříčila velká betonová zeď, která v hromadě zkroucených tyčí a trosek vytvořila jakousi bezpečnou kapsu.
Tom Canavan na záběrech z 11. září 2001 těsně po pádu Světového obchodního centra.
Začali se plazit a hrabat ze sutin pryč nahoru. Asi po dvaceti minutách spatřili malý průzor světla a po dlouhé době se nadechli „čerstvého vzduchu“.
Kdyby se Canavan býval probral o trochu později, bezpochyby by ho padající severní věž zabila. „Byl jsem odshora dolů poškrábaný. Byl jsem zraněný, ale necítil jsem vůbec, ale vůbec nic,“ říká.
Strůjce útoků z 11. září dal najevo ochotu vypovídat výměnou za život
Právě tehdy, celý špinavý a s obličejem od krve, poskytl novinářům onen památný a často citovaný krátký rozhovor.
| Novinář: Jak se jmenujete? |
| Canavan: Tom Canavan. |
| Novinář: Tome, co se stalo? |
| Canavan: Velká rána... Šel jsem dolů po schodech. Všechno bylo v pořádku, dokud jsme se nedostali do suterénu a všechno se nepropadlo dovnitř. Zůstal jsem tam uvězněný s dalším chlapem. Vyplazil jsem se ven, pořád jsem dostával rány do hlavy a neustále něco padalo. Nakonec jsme se vyškrábali ven přes sutiny. Zvládli jsme to dobře. |
I když se většině jeho kolegů podařilo dostat do bezpečí, čtyři zemřeli. Události 11. září vnímá Canavan jako svůj odkaz. „Jsem součástí 11. září a ono je součástí mě,“ říká.
„Neuplyne den, abych si na něco nevzpomněl, ať už je to člověk nebo zvuk, nebo nízko letící letadlo. Nikdy to nezmizí, už jsem se s tím smířil. Lidé občas říkají ‚přenes se přes to‘, ale to opravdu nejde.“
Počet obětí
V době teroristických útoků se ve Dvojčatech nacházelo asi 17 tisíc lidí, z toho asi 15 tisíc pod zónou dopadu. Z těch se podařilo evakuovat kromě zhruba 100 lidí téměř všechny, nad zónou dopadu přežilo jen 18 lidí.
Celkem si útoky vyžádaly 2977 obětí, dalších zhruba šest tisíc lidí utrpělo zranění. V souvislosti s uvolněním nebezpečných látek a zplodin ze zřícených věží byl mezi obyvateli okolních ulic zaznamenán nárůst respiračních a kardiovaskulárních problémů. Dodnes trpí tisíce lidí posttraumatickou stresovou poruchou.