Madurův režim hned tak nepadne, obává se Washington

Venezuela sužovaná hyperinflací se potácí na hranici bankrotu, její infrastruktura se rozpadá, takže před pár měsíci nejvyšší představitelé Trumpovy administrativy hovořili o rychlém pádu režimu. Když se Guaidó vyhlásil prozatímním prezidentem, téměř okamžitě ho uznaly Spojené státy [celá zpráva] a následně další padesátka západních zemí včetně ČR. [celá zpráva]

Nyní však čelí Spojené státy ve Venezuele mnohem delšímu střetu s nejasným výsledkem, varoval list The Washington Post. Maduro má stále na své straně armádu a hlavně podporu Číny a zejména Ruska.

I bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton, který ukázal na začátku krize blok s poznámkou, že se do sousední Kolumbie pošle 5000 amerických vojáků, mírní své nadšení: „Hodně se toho děje pod povrchem. Opozice je v neustálém kontaktu s mnoha admirály a dalšími lidmi podporujícími Madurovu vládu,“ řekl minulý týden agentuře Reuters.

Dával tím najevo, že Madurova síla nemusí být tak velká, jak se zdá, ale současně dodal: „Je to boj proti autoritářské vládě a ten obvykle zabere nějakou dobu.“

Nejvyšší venezuelský soud uvedl, že Guaidó by měl být stíhán, protože porušil zákaz vycestovat, když navštívil několik latinskoamerických zemí, kde hledal podporu. Už mu zakázal na 15 let působit ve veřejné funkci. [celá zpráva]

Je pravděpodobné, že provládní Ústavodárné shromáždění podpoří žádost soudu.

Kreml Madurovi pomáhá s technologií pro rafinování ropy, aby země s největšími zásobami ropy na světě měla dost benzínu a nafty. Zvyšuje také dodávky pšenice do země, takže Maduro může nadále poskytovat obyvatelům potraviny na příděl. Z Ruska proudí do země i léky a zdravotnický materiál. Vysoký ruský diplomat ve Venezuele řekl novinářům, že Rusko bude jednat o investicích ve Venezuele do hornictví, zemědělství a dopravy.

Do Venezuely také na konci března přiletěla dvě ruská letadla se stovkou vojenských poradců. Jejich přistání pobouřilo bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona, který řekl, že „příchod ruských vojáků a techniky do Venezuely je provokace a přímé ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti v oblasti“.[celá zpráva]

Moskva však výpad odmítla a dodala, že jde o pomoc v rámci stávajících vojenských vztahů obou zemí: „Nevměšujeme se do domácích venezuelských záležitostí a čekáme, že další země budou dělat totéž,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Podle listu zřejmě poradci dorazili prověřit systémy protivzdušné obrany S-300, jestli nejsou poškozeny výpadky elektrické energie.

Podle listu The Wall Street Journal použil ve Venezuele ruský prezident Vladimir Putin syrský model. Russ Dallen z floridské společnosti Caracas Capital Markets řekl otevřeně, že jde o geopolitické šachy: „Rusko nepotřebuje venezuelskou ropu. Je to spíš příležitost vrazit prst do oka Strýčka Sama na americkém dvorku.“

Moskva však má v zemi i své ekonomické zájmy. Venezuela dluží Rusku 3,1 miliardy dolarů za nákup zbraní a potravin. Ruskému Rosněftu dluží další dvě miliardy dolarů a změna režimu by moha ruské investice zmařit.

Podporu ale poskytuje i Peking, který poslal do Venezuely 65 tun zdravotnického materiálu a nabídl pomoc s obnovou energetiky. Čínští představitelé se sešli s venezuelskou opozicí, aby zajistili, že nepřijdou o své investice, ale zabránili schůzce zástupců opozice s Interamerickou rozvojovou bankou v Číně.

Čína také nabídla Venezuele pomoc s obnovou elektrické sítě, která byla letos postižena velkými výpadky.

Novým ministrem pro elektrickou energii se stal elektroinženýr Igor Gavidia (65), předseda státního výrobce elektřiny Electrificación del Caroní. Cílem kroku je vyřešit řadu výpadků energie, které zemi sužují. Oznámil to Maduro ve svém vystoupení ve státní televizi.

Gavidia nahradí současného ministra Luise Mottu (60). Změna na ministerském postu přichází poté, co Maduro oznámil 30denní, blíže nespecifikovaný plán přidělování elektřiny.

Venezuelu, která je bohatá na ropu, postihl na počátku března masivní výpadek elektřiny, který v některých částech země trval až týden. [celá zpráva]

Další výpadek zažila země ke konci měsíce [celá zpráva], což spolu s rostoucím nedostatkem vody zesiluje pocit krize v zemi, kterou již trápí nedostatek potravin a léků a obrovská inflace.

Kvůli výpadkům elektřiny musel zastavit činnost, včetně vývozu, hlavní ropný terminál v přístavu José. Vývoz ropy je přitom pro ekonomiku životně důležitý.

Maduro viní z výpadků elektřiny opozici [celá zpráva], podle té však může za současnou situaci vláda a její socialistická hospodářská politika. Faktem je, že energetická soustava Venezuely je dlouhodobě zanedbaná a že ze země utekly tisíce odborníků, včetně elektroinženýrů, kvůli ekonomické krizi a autoritářskému režimu.