Článek
Americký ministr obrany Robert Gates se o možnosti útoku Izraelců zmínil během únorové schůzky se svým francouzským protějškem Hervé Morinem v Paříži. Když se ho Morin zeptal, zda by mohl Izrael zaútočit bez pomoci Američanů, odpověděl, že „neví, zda by mohl Izrael uspět, ale že by se mohl pokusit vést operaci sám“.
Gates doplnil, že případný konvenční konflikt s Íránem by problém s jeho jaderným programem nevyřešil. Válka by podle něj program zbrzdila nanejvýš o tři roky, ale zároveň by sjednotila Íránce.
Arabské země žádaly útok
O to, aby na Írán zaútočily Spojené státy, usiloval v poslední době nejen Izrael, ale také spřátelené arabské státy.
Írán v roce 2005 zrušil dohody s Evropou a oznámil, že obnovuje program obohacování uranu. Vyvolalo to nejen nespokojenost Západu, ale i sousedních zemí. V případě těchto arabských zemí hrály roli i sektářské třenice mezi šíity, kteří v Íránu vládnou, a sunnity, kteří jinak dominují regionu. Napětí narostlo po americké invazi do Iráku, která změnila poměr sil v zemi ku prospěchu šíitů. Podezřívavost některých arabských zemí vůči Íránu narostla po zvolení konzervativce Mahmúda Ahmadínežáda prezidentem.
Americký úder proti Teheránu roky prosazuje saúdskoarabský král, který vyzval, aby Washington „usekl hadovi hlavu“. K Saúdské Arábii se přidaly Spojené arabské emiráty a po nástupu Baracka Obamy do čela USA i Bahrajn, který poskytl Američanům námořní základu. Bahrajn tvrdil, že „íránský jaderný program musí být zastaven“.
„Když bude Írán (v programu) pokračovat, je riziko větší než rizika vyplývající ze snah zastavit ho,“ uvádí jeden ze záznamů.
