Článek
Jako důvod uvedl admirál „trapnou situaci a pohled veřejnosti na rozdíly mezi svým názorem a politikou vlády“. Časopis Esquire v článku Muž mezi válkou a mírem minulý týden vykreslil Fallona jako odpůrce názorů prezidenta, který se snažil zabránit útoku na Írán a je vlastně jediným člověkem, který brání v zahájení války proti Íránu.
Fallon současně uvedl, že článek vyvolával zmatek a postrádal „respekt k prezidentovi“. Americký ministr obrany Robert Gates ale popřel, že by Fallonův odchod znamenal potvrzení úmyslů USA zasáhnout proti Íránu vojensky. Podle něj ani nebyla pravda, že by mezi Fallonem a Bushem panovaly rozdíly na politiku vůči Iránu, uvedl, že „šlo o dezinterpretaci“ ze strany médií.
Gates současně sdělil, že Fallonovu resignaci a žádost o pensionování přijme, i když uvedl, že admirál je dobrý válečný stratég, a bude Pentagonu chybět. I americký prezident Bush Fallona ocenil za „znatelný pokrok, kterého dosáhl zejména v Iráku a Afghánistánu“.
Současně ale Gates uvedl: "Myslím, že se rozhodl dobře." To potvrzuje, že napětí panovalo. Tvrdí to i washingtonský komentátor BBC Adam Brookes.
Fallon například loni řekl televizi al-Džazíra k možnému útoku na Írán: „Neočekávám tam žádnou válku".
Spor o Írán
USA Írán dlouhodobě obviňují ze snahy získat jaderné zbraně. Teherán to popírá s tím, že jeho jaderný program je mírový. Americké zpravodajské služby uvedly, že plány na výrobu jaderných zbraní Írán zastavil v roce 2003. Nyní se USA snaží získat mezinárodní podporu pro zvýšení tlaku na Ahmadínežádův režim.
Čtyřiašedesátiletý Fallon, který sloužil u námořnictva 41 let, vystřídal ve funkci hlavního válečného stratéga Pentagonu pro vedení války v Iráku a Afghánistánu generála Johna Abizaida v březnu 2007. Stal se tak prvním představitelem námořnictva v této funkci. A právě pod jeho velením se podařilo v Iráku loni po nasazení třicetitisícových posil potlačit vzbouřence a znatelně snížit počet útoků proti amerických vojáků i na civilisty. |