USA budou používat vojenskou sílu, když bude potřeba, řekl Obama

„Spojené státy budou používat vojenskou sílu, klidně i jednostranně, když to naše klíčové zájmy budou vyžadovat, když budou naši lidé ohroženi, i když budou naše zdroje dány v sázku, když bezpečnost našich spojenců bude ohrožena,“ řekl Obama.

Současně ale dal najevo, že chce jednat v duchu mezinárodního práva a nemíní si je ohýbat podle svých potřeb, i když opakovaně zdůrazňoval, že Spojené státy jsou vůdčí zemí. „Skeptici často snižují efektivnost multilaterálních akci. Pro ně je působení přes mezinárodní instituce nebo respektování mezinárodního práva znamením slabosti. Myslím, že se mýlí.“

Americký prezident se také proto pustil do voluntarismu svých předchůdců: „Od druhé světové války některé naše nejnákladnější chyby neplynuly z naší zdrženlivosti, ale z naší ochoty zapojit se do vojenských dobrodružství bez domýšlení důsledků, bez toho, aby se vytvořila mezinárodní podpora a legitimita pro naše akce.“ Zřetelně tak kritizoval zahájení válek v Iráku a v Afghánistánu.

Obama v projevu před absolventy vojenské akademie kladl důraz na americké hodnoty, jejichž opomíjení podkopává sílu Ameriky: Pokračuju v tlaku na uzavření Guantánama, protože americké hodnoty a právní tradice nedovolují nekonečné zadržování lidí za našimi hranicemi. Proto dále omezujeme to, jak Amerika shromažďuje a používá zpravodajské informace.“

Obama se vyjádřil i k aktuálním hrozbám: „Největší přímou hroznou pro Ameriku doma i v zahraničí zůstává terorismus, ale strategie, která počítá s invazí do každé země, kde jsou úkryty teroristických sítí je naivní a neudržitelná. Jsem přesvědčen, že musíme změnit naši protiteroristickou strategii.“ Důvodem je, že se terorismus změnil, protože už tu není jedna vůdčí organizace, jako byla Al-Káida které utrpěla značné rány a zeslábla.

Odmítl návrat k izolacionismu: „Izolace není pro USA v 21. století řešením. Nezabezpečené jaderné materiály ve světě mohou ohrozit i americká města. Konflikty na různých místech světa mohou ohrozit americké spojence a vtáhnout do hry americkou armádu. USA zůstanou světovým lídrem. Kdyby jím nebyly, nikdo jiný se této role nechopí. Díky americkému vůdcovství svět okamžitě odsoudil ruské akce na Ukrajině, které připomínaly dobu, kdy sovětské tanky vjížděly do východní Evropy.”

Obama oznámil již dříve avizované založení fondu, z něhož budou USA financovat výcvik a vybavení protiteroristického boje ve světě. Washington do něj vloží až pět miliard dolarů (100 miliard korun).

V souladu s názorem, že USA nesmí ustupovat od hodnot, které vždy hájily a zastávaly, dodal, že i při boji proti terorismu musejí být Spojené státy transparentnější, ať už jde o útoky bezpilotních letadel nebo výcvik partnerů.“

Dodal však, že USA nečelí žádnému přímému ohrožení a srovnatelně velké hrozbě jako za studené války. Přesto musejí být jako světový vůdce vždy připraveny na nejhorší.

„Globální vedení vyžaduje, aby Spojené státy viděly svět, jaký je, ale taky to, jaký by měl být, jako místo, kde na zájmech jednotlivců záleží a kde vládne naděje a nejen strach.

Uvedl, že není vždy nutné hned někam posílat jednotky, aby se ukázala síla USA. Ohledně krize na Ukrajině zmínil, že se s partnery v NATO jedná o nových úkolech v Evropě, které zahrnují reakci na aktuální dění. Naznačil, že USA nemají jen vojenskou sílu: „Naše schopnosti utvářet světové mínění pomohla izolovat Rusko.“

Před absolventy zmínil, že možná budou prvními v posledních letech, kteří nebudou vysláni do Iráku nebo Afghánistánu, odkud se USA postupně stáhnou.

Uvedl, že žádný vojenský zásah v Sýrii nemůže rychle ukončit strašné utrpení, protože konflikt je stále více sektářský. Washington chce proto více podporovat syrské sousedy Turecko, Jordánsko, Libanon a Irák, kteří přijímají syrské uprchlíky a podporují boj proti teroristům operujícím na obou stranách syrské hranice.