Článek
Za hlavní problém kritici označují otazníky nad osudem dětí po uplynutí dvacetidenní lhůty, kterou precedentní rozhodnutí amerického soudu povoluje pro umístění dětí s rodiči ve vězení.
Podle kritiků Bílého domu to otevírá možnost, aby po této době byly děti přistěhovalcům znovu odebrány. Pokud v minulosti soudy celé rodiny držely ve vazebních věznicích, automaticky je po dvaceti dnech propustily, i když jejich kauza nebyla dořešena.
Podle republikánského kongresmana Carlose Curbeloa Bílý dům rozhodnutí nedomyslel. „Nedošlo jim, jaké mohou být právní následky, pokud budou chtít celé rodiny donekonečna věznit,” řekl novinářům.
Ministerstvo spravedlnosti hodlá podle agentury Reuters usilovat o to, aby byla dvacetidenní lhůta, přípustná pro internaci celých rodin, prodloužena. Lhůta není dána zákonem, ale rozhodnutím federálního soudu v Kalifornii, o jehož změnu musí vláda požádat.
Plačící děti v klecích
Od května americká pohraniční stráž odebrala rodičům a internovala ve střeženém prostoru asi 2300 dětí, pocházejících většinou ze Salvadoru a Hondurasu. [celá zpráva]
Reportáže z detenčních center a záběry plačících dětí ale pobouřily americkou veřejnost a vyvolaly vlnu protestů, která údajně zasáhla i Bílý dům. [celá zpráva]
Za vyřešení osudů izolovaných dětí se údajně přimlouvala i první dáma Melania Trumpová. Dramatickou změnu prezidentova postoje zaznamenala média vůbec poprvé.