Článek
V zemích EU se nemoc zatím nepotvrdila. Podezření bylo u stewarda z Velké Británie, který přiletěl z Mexika, ale laboratoř zjistila, že tento typ viru v sobě nemá.
Francie nicméně oznámila, že má "nepotvrzené pochybnosti" ohledně případného nakažení virem prasečí chřipky u dvou osob, které se vrátily z Mexika. Pro podezření z nákazy byl hospitalizován také jeden Izraelec, který se vrátil z Mexika. V nemocnici v Netanji se podrobuje testům.
Podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta bude Národní referenční laboratoř pro chřipku sledovat případy nákazy touto nemocí a bude se soustředit právě na typ A/H1N1. Ten vznikl mutací virů lidské, prasečí a ptačí chřipky. WHO vydalo v sobotu varování, že virus má pandemický potenciál. Reaguje ale na antivirotika Tamiflu a Relenza. Podle Víta ale není žádný důvod si dělat zásoby doma, Česko je má ve státních hmotných rezervách. Očkování proti chčipce před tímto typem neochrání.
Počet nakažených v USA se zvýšil
Na nemoc zemřelo v Mexiku 86 lidí. Tamní úřady přijaly rozsáhlá opatření, omezily kulturní akce a ve všech školách ve státě San Luis Potosí bylo zrušeno vyučování. Děti zůstanou doma až do 6. května.
V USA se počet nakažených zvýšil z 10 na 20. Řekl to výkonný ředitel amerického centra pro kontrolu nemocí Richard Besser. Osm pacientů s prasečí chřipkou je v New Yorku, sedm v Kalifornii, po dvou v Kansasu a Texasu, jeden pak ve státě Ohio.
Lékaři zatím zjišťují, zda vir, kterým se Američané v New Yorku a Kansasu nakazili, je totožný s tím z Mexika.
Japonsko měří lidem teplotu
Úřady některých zemí už přijaly opatření spojená s cestováním. České ministerstvo zahraničí doporučuje lidem, kteří cestují do Mexika, aby dbali na dodržování hygieny a pokud možno se vyhýbali přelidněným místům. V Mexiku je podle sdělení asociace cestovních kanceláří nyní asi 400 českých turistů, ve Spojených státech 3000.
Jiné státy už přijaly konkrétní opatření. Napříkad na japonských letištích měří všem cestujícím z Mexika teplotu. Totéž provádí i přístavy v Brazílii.
| Pandemie chřipky od konce 19. století: | |
|---|---|
| Ruská chřipka(1889 až 1892) | kolem milionu obětí |
| Začala v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, přešla do evropské části Ruska a přes Sibiř do střední a západní Evropy. V roce 1890 postihla Jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V roce 1891 se vrátila do jižní a západní Evropy, od podzimu 1891 do jara roku 1892 prošla celou Evropou. Dohasínala v letech 1893 až 1894. | |
| Španělská chřipka (1918 až 1920 | až 50 milionů obětí |
| Chřipka obešla v několika vlnách svět. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle některých expertů mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového dusíkatého plynu yperitu. Z Francie přeskočila chřipková vlna do Španělska. Zde si vyžádala mnoho obětí - proto byla chřipka označena jako španělská. Ve světě umírali hlavně starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou. Počet obětí se jen odhaduje, čísla se pohybují mezi 20 až 50 milióny mrtvých. | |
| Asijská chřipka (1957) | až dva milióny obětí |
| Nemoc se objevila ve střední Číně, proběhla Hongkongem a s přispěním letecké dopravy se rychle rozšířila do celého světa. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá zejména starší lidi. Celkový počet obětí se odhaduje na jeden až dva milióny. | |
| Hongkongská chřipka (1968 až 1969) | asi milion obětí |
| Zatím poslední pandemie, nejmírnější ve 20. století. Poprvé byla identifikována v Hongkongu, během následujících let se rozšířila do světa, kde postihla nejčastěji starší lidi. Počet obětí se odhaduje na 700 000 až jeden milión. | |
Prasečí chřipka
Způsobuje ji zmutovaný chřipkový virus typu A podtyp H1N1. Stejný vir způsobil na začátku století pandemii tzv. španělské chřipky. Nemoc se dobře šíří mezi ptáky a také mezi prasaty, která jsou k nemocem náchylná.
Z nich pak přejde na člověka. Přenosem z člověka na člověka vir dál mutuje, proto se proti němu tělo neumí bránit. Nikdy nelze předvídat, zda nově vzniklá mutace bude působit jen lehké příznaky, nebo vyvolá epidemie. Nynější "kombinace" vznikla právě zmutováním virů lidské, prasečí a ptačí chřipky.
Na běžnou chřipku nejčastěji umírají lidé s malou či oslabenou imunitou - starší lidé, děti či osoby, které právě prodělaly jinou těžkou nemoc.