Hlavní obsah

Rusko nabídlo odměny Tálibánu za zabíjení členů koaličnich sil, píše NYT

Ruská vojenská tajná služba nabídla odměny povstalcům z hnutí Tálibán za to, že provedou úspěšné útoky na koaliční síly v Afghánistánu, včetně těch amerických. S odvoláním na americké zpravodajce to napsal list The New York Times. Ruské velvyslanectví zprávu listu dementovalo.

Foto: Profimedia.cz

Údajní členové Tálibánu s afghánským vojákem. Ilustrační foto

Článek

"Nepodložená a anonymní obvinění, že Moskva stojí za smrtí amerických vojáků v Afghánistánu, již vyústila v přímé ohrožení životů zaměstnanců ruských ambasád ve Washingtonu a Londýně," napsala v sobotu mimo jiné ambasáda bez dalších podrobností. Vyzvala také NYT, aby "přestal s vymýšlením nepravdivých informací".

"Pokud někdo vznese obvinění, budeme reagovat," uvedl na sdělení listu mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov s tím, že Kreml si není žádných obvinění vědom.

Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid zprávu o ruských platbách za zabíjení koaličních vojáků označil za pokus povstalce očernit. Důrazně přitom popřel, že by bojovníci měli "jakékoli vztahy s jakoukoli zpravodajskou službou".

Spojené státy podle NYT dospěly před měsíci k přesvědčení, že jednotka ruské vojenské tajné služby, která byla spojená s pokusy o atentát a s jinými tajnými operacemi v Evropě, jejichž cílem bylo destabilizovat Západ nebo se pomstít přeběhlíkům, loni skrytě nabídla odměny za úspěšné útoky.

Podle zdrojů deníku se předpokládá, že islámští bojovníci nebo ozbrojené zločinecké skupiny, které na ně mají těsné vazby, získali za odměnu peníze. List k tomu poznamenal, že v roce 2019 bylo v Afghánistánu zabito dvacet Američanů, ale není jasné, která zabití mohla s tímto podezřením souviset.

S uvedenými zpravodajskými informacemi byl seznámen prezident Donald Trump a o problému koncem března diskutovala Národní bezpečnostní rada Bílého domu při meziresortním zasedání, uvedli zpravodajští činitelé. Podle nich byly navrženy různé možnosti reakce - počínaje diplomatickou stížností Moskvě a požadavkem toto počínání zastavit, spolu se stupňujícími se sankcemi a dalšími možným kroky. Jakýkoli postup ale musí Bílý dům ještě schválit.

V koalici i Češi

Američtí činitelé obeznámení se záležitostí nevysvětlili, proč Bílý dům váhá s rozhodnutím, jak na tuto zpravodajskou věc týkající se Ruska reagovat. Zatímco někteří prezidentovi blízcí spolupracovníci, jako je ministr zahraničí Mike Pompeo, radili tvrdší postup, Trump zvolil vůči Moskvě mírnější postoj.

V koaličních silách působí v Afghánistánu i čeští vojáci. V dubnu česká armáda ukončila střežení základny Bagrám, kde se vystřídalo 2000 vojáků, z nichž osm padlo při dvou sebevražedných útocích v roce 2014 a 2018. V Afghánistánu ale zůstává polní chirurgický tým a také jednotky, které mají na starosti výcvik mimo jiné afghánských speciálních sil.

Výběr článků

Načítám