Článek
Macri, který získal necelých 41 procent hlasů, přiznal svou porážku v neděli pozdě večer místního času. Před svými stoupenci v Buenos Aires řekl, že Fernándezovi blahopřál a pozval ho na pondělní snídani do prezidentského paláce. "Potřebujeme spořádané předání moci, které přinese všem Argentincům klid, protože nejdůležitější je blaho všech Argentinců," prohlásil Macri.
Rozdíl ve výsledcích obou kandidátů byl menší, než naznačovaly předvolební průzkumy.
Až se 60letý Fernández stane prezidentem, bude viceprezidentkou Macriho předchůdkyně v prezidentském úřadě Cristina Fernándezová Kirchnerová. Proti nynější senátorce je přitom vedeno několik řízení kvůli korupci. Zákonodárkyně však požívá imunity před trestním stíháním.
Gracias, de nuevo, a toda la gente que nos acompañó y apoyó durante estos meses.
— Alberto Fernández (@alferdez) 27. října 2019
Ahora es tiempo de que trabajemos entre todos para construir la Argentina que soñamos. Una Argentina para todos. Una Argentina de pie. 🤝🇦🇷 pic.twitter.com/NNnve2wu7K
Klíčovým tématem voleb byla současná špatná ekonomická situace ve druhé největší zemi Jižní Ameriky. Macri před čtyřmi lety vyhrál prezidentské volby s programem tržně orientovaných reforem, které měly oživit ekonomiku. Ta je však nyní v ještě horším stavu, než když Macri vedení země přebíral. Hrubý domácí produkt loni klesl o 2,5 procenta a letos se očekává propad 3,1 procenta. Nezaměstnanost činí deset procent a na 35 procent Argentinců žije na hranici chudoby.
Macri se neúspěšně pokusil zachránit ekonomiku loňskou dohodou s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o úvěru 57 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč), čímž vyvolal demonstrace. Mnozí Argentinci se totiž obávají opakování situace z přelomu tisíciletí, kdy byla země nucena vyhlásit bankrot. Tehdejší vláda se rovněž zadlužila u MMF a následná úsporná opatření výrazně zhoršila sociální postavení milionů Argentinců.