V USA pálí po zrušení potratů americké vlajky, policie použila i slzný plyn

Tisíce protestujících se v pátek večer shromáždily v arizonském Phoenixu, které členové SWAT týmu rozehnali slzným plynem.

Lidé vyšli do ulic v mnoha dalších místech Spojených států, v hlavním městě Washingtonu se dav střetl s policií.

Rozzuření lidé na místě také spálili americkou vlajku, ke které připevnili vulgární vzkazy včetně jmen soudců, kteří hlasovali v rozhodnutí pro zrušení potratů.

Americký nejvyšší soud v pátek zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství.

Miliony žen v USA však nyní už brzy nebudou mít možnost legálně přerušit nechtěné těhotenství.

Neznamená to sice, že interrupce budou nyní v USA automaticky považované za nelegální, ale rozhodování o nich bude na jednotlivých amerických státech.

Již bezprostředně po zveřejnění rozhodnutí soudu bylo jasné, že některé státy, především ty na jihu a ve středu země, budou chtít dát zrušení práva na potrat zelenou.

Ihned po oznámení verdiktu nejvyššího soudu začala platit omezení potratů v Arkansasu, Louisianě, Kentucky, Jižní Dakotě, Missouri, Oklahomě a Alabamě.

V Mississippi a Severní Dakotě vejdou omezení interrupcí v účinnost ve chvíli, kdy je schválí generální prokurátoři.

Ve Wyomingu nabyde zákaz potratů účinnosti po pěti dnech, v Idahu, Tennessee a Texasu po 30 dnech. Zákaz v Utahu musí být ještě potvrzen, vypočítala BBC.

Nejvyšší soud má devět soudců, z nichž tři hlasovali proti zrušení práva na potrat.

„Ústava se nezmiňuje o potratu a žádné takové právo není chráněno žádným ústavním ustanovením," napsal ve zdůvodnění pátečního verdiktu soudce Samuel Alito.

Prezident USA Joe Biden v reakci na rozhodnutí soudu uvedl, že se jedná o tragický omyl. „Toto rozhodnutí vrací Ameriku doslova o 150 let zpět, podle mne je to smutný den pro tuto zem," řekl.

Ani bývalý prezident Barack Obama se zrušením práva na potrat nesouhlasí, soud obvinil z útoku na „základní svobody milionů Američanek”.

Také mnozí světoví politici včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britského premiéra Borise Johnsona v reakci na verdikt uvedli, že právo na potrat patří k základním právům každé ženy.

Kdo naopak výrok soudu ocenil je bývalý prezident USA Donald Trump.

„Je to v souladu s ústavou a vrací právo tam, kde mělo už dlouho být," řekl. Obdobně se k situaci postavila i papežská akademie. Považuje to za výzvu, aby se nad tímto tématem celý svět znovu zamyslel.

Bezprostředně po rozhodnutí soudu začaly v některých amerických státech zavírat potratové kliniky. Jednou z nich je například klinika Little Rock ve státě Arkansas.

Zaměstnanci centra obvolali ženy, aby jim oznámili, že jejich naplánované návštěvy u lékaře se ruší, zatímco před zařízením se radovali protipotratoví aktivisté a pokřikovali na přítomné klienty a klientky, kteří o rozhodnutí ještě nevěděli.

Také v New Orleansu v Louisianě, kde začal rozhodnutím nejvyššího soudu automaticky platit zákon zakazující potraty, se uzavřela jediná ze tří louisianských potratových klinik, Women's Health Care Centre.

Dobrovolnice Linda Kocherová novinářům BBC před klinikou řekla, že bohaté ženy podle ní budou mít nadále možnost podstoupit potrat v jiných státech, ale ty nemajetné budou odkázány na nelegálně prováděné procedury.

Mnoho velkých amerických firem nicméně již v pátek oznámilo, že bude zaměstnankyním hradit veškeré náklady v případě, že budou muset kvůli potratu vycestovat z domovského státu.

Patří k nim například společnosti Walt Disney, Starbucks, Tesla, Yelp, Airbnb, Neflix či JPMorgan Chase.

Rozhodnutí, jež je označováno za klíčový okamžik amerických dějin, ke kterému se dlouho schylovalo, nebo náznak štěpení americké společnosti, komentují také média.

„Radikální rozhodnutí Nejvyššího soudu o potratech zahajuje novou, nebezpečnou éru,” píše ve svém komentáři editorský tým deníku The Washington Post.

Soud by teď mohl chtít zasahovat i do dalších oblastí soukromého života, jako je antikoncepce nebo sňatky osob stejného pohlaví, píše ve své analýze v deníku The New York Times (NYT) Charlie Savage.