Článek
Dvaapadesátiletý republikán Comey za Bushovy éry vešel ve známost jako zásadový muž hájící právo před politickými tlaky v éře tzv. boje proti terorismu, napsal ve čtvrtek deník The Washington Post.
O chystané výměně ve vedení FBI redakci řekly dva vládní zdroje. Podle nich se Obama ještě před pár týdny rozhodoval mezi Comeym a svojí hlavní poradkyní v záležitostech terorismu Lisou Monacovou, která by se tak stala první ženou v čele FBI. Prý rozhodla Comeyho větší zkušenost.
Odmítl jít Bushovi na ruku
Comeyho proslavila v roce 2004 konfrontace s šéfem Bushova úřadu Andrewem Cardem a prezidentovým poradcem Albertem Gonzalesem, popsaná reportérem Washington Postu Bartonem Gellmanem.
Bushovi lidé se snažili přesvědčit tehdejšího ministra spravedlnosti Johna Ashcrofta, který ležel v nemocnici po operaci žlučníku, aby schválil prodloužení kontroverzního programu domácích odposlechů bez soudního povolení. Comey, který Ashcrofta v době nepřítomnosti zastupoval, se odmítal pod takové rozhodnutí podepsat.
Když se pak Comey doslechl, že Bílý dům ho chce obejít a přemluvit Ashcrofta, aby podepsal na lůžku, spěchal do nemocnice, aby ministra varoval. Uspěl, protože dorazil před Gonzalesem a Cardem. Když se ti dva potom u ministrova lůžka se svým požadavkem objevili, odvětil jim Ashcroft, že ministrem spravedlnosti je pro teď Comey.
Ředitel FBI Robert Mueller
Robert Mueller vedl FBI 12 let. Úřad pod ním prožil velkou přestavbu po teroristických útocích ze září 2001. Zákon omezuje funkční období pro šéfa FBI na deset roků. Když ale prezident Obama v roce 2011 předstoupil před Kongres a požádal, aby zákonodárci nechali Muellera ve funkci ještě dva roky, dočkal se jednomyslného souhlasu.
