Nejvyšší soud USA projednává potratový zákon z Mississippi

„Proč 15 týdnů nestačí k tomu, aby se žena rozhodla, zda chce jít na potrat,“ tázal se konzervativní předseda nejvyššího soudu John Roberts. Zkrácení doby, kdy jde provést potrat, kritizuje izraelsko-americká novinářka Irin Carmonová, podle níž jde o salámovou metodu, kterou používají konzervativci při omezování práva na potrat: „Jestliže se zakáže potrat v 15. týdnu, proč neposunout linii na šestý?”

Podle agentury Reuters Roberts naznačil, že by soud mohl podpořit zákon z Mississippi, aniž by zrušil precedenční rozsudek z roku 1973. Konzervativní soudci mají v Nejvyšším soudu převahu, dva ale lavírují.

Lavírující konzervativní soudce Brett Kavanaugh poznamenal, že ústava Spojených států se nevymezuje pro ani proti potratům a nechává věc na lidech, aby „ji vyřešili v demokratickém procesu“. Dlouho hovořil o tom, že by soudci neměli být vázáni verdiktem v případu Roeová versus Wade, kterým se v roce 1943 legalizovaly potraty v USA na federální úrovni.

Liberální soudkyně Elena Kaganová naopak uvedla, že je důležité, aby soud dodržoval precedens, „aby si lidé nemysleli, že tento soud je politická instituce“, která bude rušit předchozí rozsudky podle toho, jaká část společnosti se nejvíce ozývá a jaké má soud v dané době členy. Mandát soudců nejvyššího soudu je doživotní.

Právnička Julia Rickelmanová zastupující mississippskou potratovou kliniku, která novelu napadla, řekla jasně: „Pokud soud potvrdí tento zákon, poruší linii a přebije verdikt v procesu Roeová vs. Wade. Toto je klíčové pro zákon, který zajišťuje lidem přístup k potratu.“ Podle komentátorky listu The Guardian Moiry Doneganové budou nejen oslabena práva žen a miliony lidí budou donuceny neukončit nechtěné těhotenství, ale vznikne právní chaos, kde v jednom státe unie bude platit zákon, který je v rozporu s federálním.

Další lavírující soudkyně Amy Coney Barrettová zase vyzdvihovala dostupnost adopce jako adekvátní k variantě potratu. Uvedla, že zákony o tzv. „bezpečném přístavu“ umožňují matkám, aby se vzdaly svých rodičovských práv a předaly své děti do péče jiným ženám, které nemohou otěhotnět. Podle ní by bylo akceptovatelné, pokud by žena otěhotněla a dítě nechtěla, mohla by se ho beztrestně zřeknout.

Nyní projednávaná kauza je označována za nejvýznamnější svého druhu za poslední dekády.

Mississippi chce dosáhnout zákaz potratů od 15. týdne. Republikány podporovanou novelu předtím zablokovaly soudy nižší instance.

Jediná potratová klinika v Mississippi přísný zákon napadla a má podporu administrativy prezidenta Joea Bidena. Očekává se, že nejvyšší soud ve věci rozhodne v červnu příštího roku. Verdikt by přitom mohl mít dalekosáhlé důsledky. Nejvyšší soud totiž nikdy předtím neumožnil zakázat potraty dříve, než může plod přežít mimo dělohu, tedy zhruba kolem 24. týdne těhotenství.

Precedenční rozsudek Roeová vs. Wade z roku 1973 uznal, že právo na soukromí plynoucí z Ústavy Spojených států chrání možnost ženy ukončit těhotenství. Soud v tomto rozhodnutí, stejně jako u dalšího případu v roce 1992, uvedl, že jednotlivé státy nesmějí zakázat provádění potratů ve fázi těhotenství, kdy plod ještě není schopen přežít mimo dělohu. Ve druhém případě soud zároveň zakázal zákony, které nepřiměřeně komplikují přístup k potratům.

Pokud nejvyšší soud zruší rozsudek Roeová versus Wade nebo rozhodne, že potratový zákon z Mississippi neklade nepřiměřenou zátěž na ženy usilující o potrat před životaschopností plodu, očekává se, že by přísnější potratové zákony zavedlo nejméně 21 amerických států. O přístup k potratovým klinikám by v těchto státech pak podle organizace Planned Parenthood mohlo přijít přibližně 36 milionů žen, které jsou v reprodukčním věku.