Článek
Takový objem oxidu uhličitého v atmosféře byl podle expertů naposled před třemi až pěti milióny lety, tedy v době, kdy Homo sapiens ještě neexistoval. Tehdy bylo podnebí teplejší než nyní.
Oxid uhličitý je nejdůležitější z tzv. skleníkových plynů, které způsobují oteplování klimatu. K nárůstu jeho objemu přispívá spalování fosilních paliv.
Jeho hladina se mění i v závislosti na ročním období, na severní polokouli vzrůstá v zimních měsících a klesá v letních. Klimatologové proto očekávají, že v nejbližší době poklesne.
"Je nepochybné, že hodnota 400 ppm je neslučitelná s cílem, který si daly všechny fungující státy již v roce 1992, totiž stabilizovat koncentraci skleníkových plynů na úrovni, která by předešla nebezpečnému narušení klimatického systému vlivem lidské činnosti," komentoval zprávu Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
"Nárůst koncentrace CO2 se navíc děje rychlostí, která značně komplikuje a prodražuje - a v řadě případů zcela vylučuje - naši možnost se novým podmínkám přizpůsobit. Proto je hlavním řešením redukovat emise skleníkových plynů," uvedla Klimatická koalice, která je platformou českých nestátních neziskových organizací, které se zabývají zejména ochranou životního prostředí.
Dlouhodobě objem CO2 v atmosféře vzrůstá.Když Charles Keeling začal měřit v roce 1958 množství oxidu uhličitého v atmosféře, činila hodnota 315 ppm. Předtím byla hodnota ještě nižší, jak se odvozuje z výzkumů ledu v Antarktidě. Před osmi sty tisíci lety byl objem CO2 atmosféře mezi 200 a 300 ppm.