Článek
Obžaloba o den dříve zdůraznila, že Manning zradil svou zemi a vyzradil citlivé státní informace, aby se proslavil, i když věděl, že tajné údaje se mohou dostat k teroristické síti Al-Káida. Prý se ale "staral jen sám o sebe" a "vlajka pro něj nic neznamenala".
"Nesnažil se strhnout pozornost na sebe. A říká, že je připraven zaplatit (za to, co udělal)," prohlásil obhájce David Coombs. Obžaloba podle něj nevykreslila věrně portrét jeho klienta, frustrovaného zážitky z bojiště, a tajnosti prozradil proto, že chtěl vyvolat větší debatu o vojenské politice a americké diplomacii, jichž si běžní Američané moc nevšímají. Ale Manning se o lidi staral a přál si dosáhnout změn v americké zahraniční a vojenské politice. "To je nepohodlná pravda," řekl obhájce.
Manningova obžaloba čítá 21 bodů, nejvážnější z nich je obvinění z pomáhání nepříteli. Pokud soud jeho vinu v tomto bodě uzná, může mu uložit až doživotní trest vězení. Obhajoba tvrdí, že neexistuje důkaz o tom, že Manning věděl, že Al-Káida konkrétně sleduje portál WikiLeaks.
Předal stovky tisíc zpráv
Pětadvacetiletý voják z Oklahomy se již dříve přiznal, že zmíněnému serveru na konci roku 2009 a počátku roku 2010 předal stovky tisíc zpráv z bojiště, diplomatické kabelogramy a videa. Zároveň tvrdí, že nevěřil, že by vyzrazené dokumenty mohly ohrozit americkou bezpečnost nebo jednotky v Afghánistánu a Iráku.
Mezi předaným materiálem je například video z roku 2007, které zachycuje útok amerického bojového vrtulníku Apache v Bagdádu. Tehdy zahynulo 11 lidí včetně fotografa agentury Reuters a jeho řidiče. Vojenské vyšetřování následně ukázalo, že posádka vrtulníku považovala fotografické náčiní za zbraně.
Manning byl zatčen v květnu 2010, když ještě sloužil v Iráku. Vybral si pak, aby jej raději soudil vojenský soudce, než porota. Přiznal se k několika bodům obžaloby, obvinění z pomáhání nepříteli ale odmítá. Za činy, ke kterým se doznal, mu hrozí až 20 let ve vězení.
Zatím není zřejmé, kdy soudkyně, plukovnice Denise Lindová, vynese verdikt.