Článek
Novia před pár lety působil jako šéf bezpečnosti místního školského úřadu a spolupracoval i se školním technologickým klubem, do kterého Adam a jeho starší bratr chodili.
Adam Lanza podle něj jednoznačně měl "jistá postižení". "Kdyby se tenhle kluk popálil, tak by o tom nevěděl, ani by to fyzicky necítil," řekl AP v telefonickém rozhovoru. "Bylo mým úkolem na podobné věci dohlížet," dodal. Novia byl odpovědný za dozor nad studenty, když používali pájky a další potenciálně nebezpečné elektrické vybavení.
Tehdy se prý scházel se školními poradci, vedením a s chlapcovou matkou Nancy Lanzovou, aby pochopil jeho problémy a našel způsoby, jak zajistit jeho bezpečnost.
Ale byly tu věci, s nimiž dokázala pomoct jenom jeho matka, dodal Novia. Mladík podle něj měl chvíle, kdy se absolutně stáhnul, uzavřel do sebe před vším, co měl v tu chvíli dělat.
Vyšetřovatelé se snaží pochopit, co mladého muže přimělo zabít matku v jejich domě a pak povraždit 26 dětí a dospělých ve škole.
Neměl přátele, tvrdí Novia
Adam a jeho starší bratr Ryan byli v dospívání členy zmíněného technologického klubu, který nabízel studentům možnost pracovat na počítačích, nahrávat školní akce a vytvářet vlastní vysílání pro lokální televizní okruh. Kroužek byl oblíbený mezi společensky nemotornými studenty, ale Adam, jakkoli byl nepochybně chytrý, měl problémy, které sahaly dál za běžný pubescentní nedostatek dovedností, dodal Novia.
Byl hodně odlišný a velmi plachý a nikdy se nepokusil s nikým navázat kontakt
"Měli jste tu velmi vyděšeného mladého chlapce, který byl mezi lidmi nesmírně nervózní a často s nimi odmítal mluvit," prohlásil s tím, že klub nabízel studentům prostředí, kde mohli navázat trvalá přátelství. Ale ačkoli si ostatní na Adama zvykli, bližší vztah k němu nenavázal nikdo.
"Našli jste jeho nejlepšího přítele? Našli jste jakéhokoli přítele?" zeptal se Novia. "Ani nenajdete. Byl samotář." Adam nebyl tělesně šikanován, i když si z něj mohli tu a tam utahovat, dodal Novia.
Klub chlapci poskytl místo, kde se mohl věnovat svému zájmu o počítače. Zdálo se, že jeho úzkosti trochu povolily, ale nikdy úplně nezmizely. Když se k němu někdo přiblížil na chodbě, přitiskl se ke zdi nebo se otočil a vykročil opačným směrem, přičemž k sobě pevně tiskl svou černou aktovku. "Tohle chování se podobalo víc osmiletému klukovi, který se odmítá vzdát svého plyšového medvídka," dodal Novia.
Něco se muselo změnit
Jeho hlavní znepokojení se ovšem točilo kolem toho, že by se Adam mohl stát terčem šikany ostatních studentů, nikoli toho, že by sám mohl být hrozbou. "Někde během posledních čtyř let se muselo změnit něco podstatného, co vedlo k tomu, co se stalo," řekl Novia. "Nikdy bych nepředpokládal, že by tohle mohl udělat."
Jim McDade, který žije jen několik domů od místa, kde Adam zabil svou matku Nancy, oba bratry a jejich matku znal, protože jejich děti jsou ve zhruba ve stejném věku a jezdily společně školním autobusem.
"Rozhodně tu nebyl žádný náznak nebo cokoli jiného, co by vás přivedlo na pomyšlení, že to dítě udělá něco takového," řekl McDade, který pracuje ve finančním sektoru v New Yorku. "Nebylo tu nic, co by naznačilo, že se v pozadí odehrává něco, co povede k tomuhle děsivému zmatku." Krom toho byl podle něj Adam Lanza opravdu hodně chytré dítě.
Byl fixován ke své aktovce
Olivia DeVivová učila Adama v 10. třídě angličtinu. "Byl hodně odlišný a velmi plachý a nikdy se nepokusil s nikým navázat kontakt," řekla. Byl podle ní zcela připoután ke své aktovce a košile nosil zapnuté až do posledního knoflíčku. Zdál se být chytrý, ale nikdy se doopravdy nezapojil do dění ve třídě.
"Teď při zpětném pohledu si řeknete: 'OK, měl všechny tyhle znaky', ale nemůžete přece tvrdit, že každý plachý člověk může udělat něco podobného," dodala.