Článek
"V jeho osobě nalézám hodnoty svých předků, kteří vyznávali poctivost, službu a tvrdou práci," řekl prezident. "Kapaun jako kněz nikdy nevystřelil, ale užíval nejsilnější zbraň ze všech - lásku ke svým bojovým bratrům."
Obama připomněl, že svou službu v armádě kaplan zahájil už za druhé světové války, kdy působil u amerických jednotek v Barmě. Po válce byl v roce 1950 převelen do Japonska a krátce nato do Koreje.
Utrpení v zajateckém táboře
Ačkoliv Kapaun v korejské válce nevypálil jedinou ránu, zažil válku v jejích nejtvrdších podobách. Do Koreje šel dobrovolně a doprovázel vojáky až do prvních linií, kde sloužil improvizované mše a pomáhal zraněným. Neopustil je, ani když jejich pozice v bitvě u Unsanu dobyli čínští vojáci.
„Kaplan Kapaun, plně si vědom jistého zajetí, zůstal se zraněnými,“ uvádí zpráva Johna Hotzeho, jenž usiluje o Kapaunovu kanonizaci. Té se zesnulý armádní kapitán přiblížil, když ho Vatikán oficiálně prohlásil za služebníka božího.
Podle svědků dokonce Kapaun zabránil zabití jednoho vojáka, jehož se chystal zastřelit nepřítel. Kaplan útočníka odstrčil.
Zraněným pak Kapaun pomáhal i během pochodu do zajateckého tábora u Pjoktongu v Severní Koreji a pobytu v něm. Hrozné podmínky v táboře se mu v roce 1951 staly osudnými. Kapaun dostal zápal plic. Zemřel ve věku 35 let.