Iráčané zapálili íránský konzulát, vláda aktivuje armádu

Irácké vedení podle agentury Reuters sdělilo, že založilo „krizové buňky“, které by měly „uklidnit“ protesty. Podle sdělení armády by měly být společně vedené vojenskými vůdci a civilními guvernéry.

V jejich čele by měli stát guvernéři, ale představitelé armády by do nich mohli dosazovat členy podle svých potřeb a „převzít vojenské a bezpečnostní operace v každé provincii“. De facto by tedy armáda měla zajišťovat bezpečnost v zemi, což má blízko k vojenské vládě a stannému právu.

Demonstranti pronikli o středeční noci do budovy íránského konzulátu v Nadžáfu, přestože se jim v tom policisté snažili zabránit a nasadili slzný plyn. Diplomatům se podařilo utéci těsně předtím, než protestující Iráčané vtrhli do budovy.

Protesty se konaly i v dalších iráckých městech. V Násiriji bylo ve čtvrtek při rozhánění protestu zastřeleno 16 lidí, v Bagdádu čtyři a jeden zahynul ve středu Basře. V Karbale byli zastřeleni dva lidé už v úterý. Je tedy pravděpodobné, že poslední číslo obětí už neplatí a jejich počet už přesáhl uváděných 344.

Protesty se konaly i v dalších iráckých městech. V Násiriji bylo ve čtvrtek při rozhánění protestu zastřeleno 16 lidí, v Bagdádu čtyři a jeden zahynul ve středu Basře. V Karbale byli zastřeleni dva lidé už v úterý. Je tedy pravděpodobné, že poslední číslo obětí už neplatí a jejich počet už přesáhl uváděných 344.

V Basře protestující bránili vládním zaměstnancům ve stupu do úřadů, před které dali betonové bloky namalované jako rakve.

Demonstrovat začali v Iráku 1. října. mladí lidé kvůli vysoké nezaměstnanosti, nefungujícím službám, nedostatku bytů a korupci. Protesty rychle nabyly na síle a rozšířily se hlavně na chudém šíitském jihu.

Šíité jsou po svržení Saddáma Husajna hlavní politickou silou v zemi. Demonstranti si ale stěžují, že si zkorumpovaná vládní elita nechává peníze z ropy pro sebe. A že politický systém, který má každé etnické a náboženské skupině garantovat adekvátní zastoupení ve vládních a úředních strukturách, vede jen k politice vzájemných protislužeb.

Oleje do ohně protestů přililo vyjádření předsedy vlády Abdula Mahdího, že požadavky demonstrantů jsou sice oprávněné, ale on nemá žádné kouzelné řešení. Takže by se měli vrátit domů.

Bezpečnostní složky navíc proti demonstrantům zasahují s neobyčejnou tvrdostí. Od počátku používají slzný plyn pro vojenské použití, který je mnohem silnější, a střílejí do protestujících ostrou municí.

Na začátku října si protesty vyžádaly 149 mrtvých. Pak utichly, když Mahdí slíbil změny v kabinetu a snížení platů vysokým úředníkům i program na boj s nezaměstnaností mladých.

Protože se však situace nezlepšila, na konci října mladí vyšli opět do ulic. Na povrch vyvřel i odpor proti Íránu, o který se vláda opírá. Teherán podporuje některé šíitské struktury, například milice, a ovlivňuje dění v zemi.

Demonstranti požadovali, aby se Teherán přestal vměšovat do iráckých záležitostí. Irák vedl v osmdesátých letech brutální, osm let dlouhou válku s Íránem.

Před třemi týdny se terčem protestu stal i íránský konzulát v Karbale.

Írán už po tomto útoku vyzval demonstranty, aby ustoupili od násilí a hledali řešení v rámci legálních struktur. Z šíření nepokojů v Iráku obvinil Írán Západ. Podle ajatolláha Chameneího „americké a západní tajné služby s finanční pomocí reakčních zemí v oblasti šíří nepokoje".

Protesty v Iráku, který patří k předním producentům ropy, ale vyvolávají obavy i v dalších zemích. Nepokoje by v zemi mohly usnadnit působení teroristů z Islámského státu, který má v zemi své kořeny. Země je navíc rozdělená, Kurdové usilují o samostatnost a sunnité se šíity nespolupracují.