Článek
Dosavadní rekord v trvání letu hypersonickou rychlostí činil jen 12 sekund. Utvořil jej bezpilotní letoun X-43A amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ten zůstává držitelem i absolutního rychlostního rekordu. V listopadu 2004 se na deset sekund přiblížil rychlosti desetkrát vyšší, než jakou se šíří zvuk, tedy přes 11 200 km/h.
Nyní testovaný bezpilotní prostředek X-51 vybavený náporovým motorem vynesl do výšky 16 kilometrů bombardér B-52 startující z kalifornské základny Edwards. Nad Pacifikem u Point Mugu byl z bombardéru vypuštěn. Raketový motor mu udělil rychlost Mach 4,8. Pak se zažehl náporový motor, který jej dále zrychlil. Po letu dlouhém dvě stě sekund technici pro nespecifikovanou závadu let ukončily. Stroj pak spadl do oceánu, jak bylo plánováno.
"Jsme nadšení z toho, že jsme na první hypersonické misi X-51A provedli většinu bodů testování," zhodnotil úspěšnost zkoušky programový manažer Charlie Brink, i když se nesplnily původní představy USAF, že stroj dosáhne rychlosti 6700 km/h po dobu pěti minut, letěl pouze rychlostí přes 5600 km/h. „Bylo to trochu krátké, ale bylo to poprvé. Máme ještě tři další stroje.“ Vyrobily je i s motory společně firmy Boeing a Pratt & Whitney Rocketdyne.
USA chtějí hypersonické zbraně
O hypersonický nosič usilují americké ozbrojené síly od konce šedesátých let, dlouho ovšem neúspěšně, protože jde o technologicky složité zařízení. K pohonu takovéto stoje nelze použít běžné proudové motory, ale po dlouho dobu jen motory náporové s nadzvukovým spalováním, označované jako scramjety. Ty ovšem fungují až od určité rychlosti, nepotřebují však okysličovadlo jako motory raketové, ale spalují vzdušný kyslík jako motory proudové. Přitom je ovšem nutné vyřešit tepelné namáhání takovéto stroje.
Při použití hypersonických nosičů, by bylo možné zaútočit na většinou míst na zeměkouli do hodiny, uvedl expert John Pike: „Waverider reprezentuje velkou změnu, která by mohla mít velký vliv na současné zbraňové systémy. Může se pohybovat na velké vzdálenosti vysokými rychlostmi, což ukazuje potenciál pro střely s plochou dráhou letu dlouhého dosahu."
| Machovo číslo |
|---|
| Machovo číslo udává v rychlost v násobcích rychlosti zvuku v dané výšce. Rychlost zvuku se s výškou mění, neboť je závislá na hustotě vzduchu. |
Brink má podobný názor: "Je to skutečně převratná technologie. Tento motor může být považován ze příští krok v letectví. Je to stejný skok, jako byl přechod z vrtulových leteckých motorů na tryskové.“
Zbraně vyvinuté z Waverideru by mohly zajistit "rychlý globální úder" a nahradit balistické střely. Některé země podezírají Spojené státy, že je chtějí používat jako jaderné zbraně. Rusko chce, aby přesné zbraně schopné rychlého úderu byly také součástí dohod o omezení jaderných zbraní. Bojí se, že USA chtějí těmito zbraněmi nahradit jaderný arzenál.
Pike však upozorňuje: „Je to velmi atraktivní, ale pořád to vypadá, že máme před sebou dlouhou cestu, než se bude používat mimo experimentální testovací lety.“
Hypersonik by taky mohl zařídit spojení New Yorku s Los Angeles na půl hodiny. Zatím se však ukázalo, že podzvukové rychlosti stačí. Supersoniky, jako byl Concorde a Tu-144, měly nákladný provoz, a lidé je neupřednostňovali. Nakonec byly vyřazeny. Nadzvukovou rychlostí mohly kvůli hlučné rázové vlně létat jen nad mořem.
| Náporové motory |
|---|
| Náporový motor (ramjet) si nechal v roce 1907 patentovat René Lorin. Je to nejjednodušší motor tvořený jen uprostřed se zužující trubkou, do které se vstřikuje palivo. Spaliny pak vysokou rychlostí unikají druhým, dozadu otevřeným zužujícím se prostorem (tryskou). Poprvé byl použit ve francouzském letounu Leduc O-10 z roku 1949. Účinný je však až při rychlosti zvuku. Nadzvukový náporový motor scramjet se od klasického liší tím, že vzduch jím proudí nadzvukovou rychlostí. |
| Výhodou scramjetu je možnost dosáhnout extrémně vysokých rychlostí - až desetinásobku rychlosti zvuku. Na rozdíl od raketový motorů nepotřebují ty náporové nést okysličovadlo a mají menší spotřebu paliva, což představuje velkou úsporu hmotnosti. Ve srovnání s proudovými motory je účinnější, protože nemá kompresor, jenž odebírá část výkonu. |
| Náporové motory, ať už nadzvukové nebo podzvukové však nemohou fungovat za nižších rychlostí. To znamená, že se nejprve musí dostatečně urychlit jiným motorem, ať už raketovým, nebo turboreaktivním motorem. Existují také motory kombinované - tzv. turbonáporové motory. |