Brazílie: Neraďte, zalesněte si Evropu!

„Starejte se o vlastní domov a své kolonie,“ vzkázal francouzskému prezidentovi Em­ma­nuelu Macronovi Onyx Lorenzoni, šéf úřadu prezidenta.

„Děkujeme, ale možná by ty peníze mohly jít na zalesňování Evropy. Macron nedokázal zabránit předvídatelnému požáru chrámu, světovému dědictví, a chce poučovat naši zemi?“ řekl serveru G1 s odkazem na letošní požár katedrály Notre-Dame v Paříži. Dodal, že Brazílie by mohla ostatní učit, jak chránit lesy.

„Co se nám to snaží namluvit? Brazílie je demokratická a svobodná země a nikdy neprováděla kolonialistické či imperialistické praktiky, což je možná cíl Francouze Macrona, který mimochodem čelí doma kritice,“ dodal Lorenzoni s odkazem na protimacronovské demonstrace, jež trvají už od loňska.

Z kolonialistického smýšlení a vměšování do vnitřních záležitostí obvinil už minulý týden Francii brazilský prezident Jair Bolsonaro, který situaci s požáry i odlesňováním Amazonie dlouhodobě zlehčuje. „(Mac­ron) mě nazval lhářem. Než spolu začneme hovořit nebo než přijmeme cokoli od Francie…, musí vzít tato slova zpět,“ podotkl v úterý Bolsonaro.

Macron připustil, že Brazílie si jakožto svrchovaná země může dělat, co chce, dodal ale, že Amazonie je „plícemi planety“, což je často používané, nicméně vyvrácené klišé.

Francouzský prezident poznamenal, že i Evropa nese svůj díl viny, protože dováží z oblasti sóju. „Jsme částečnými spoluviníky,“ řekl. Také podle organizace Greenpeace souvisí ničení pralesa s nadměrnou spotřebou masa a mléka v nejvyspělejších zemích světa.

Šéf Elysejského paláce v pondělí na závěr summitu zemí G7 oznámil, že se členové skupiny dohodli uvolnit na pomoc v boji s požáry v Amazonii 20 milionů dolarů (465 milionů korun). Narazil ovšem i na kritiku ekologů, podle něhož jsou slíbené peníze ostudně nedostatečné.

Ricardo Salles, brazilský ministr životního prostředí, sice nejprve nabídku nejvyspělejších zemí světa uvítal, po setkání s Bolsonarem ale obrátil.

K nárůstu počtu požárů přispělo kromě klimatických změn a sucha i nelegální kácení a vypalování lesa kvůli získání zemědělské půdy. Od loňského do letošního července vzrostlo odlesňování o 278 procent. Měsíčně zaniká 2250 kilometrů čtverečních deštného pralesa, uvádějí brazilští ekologové, s nimiž prezident ostře nesouhlasí.

To má několik příčin. Prezident jednak nevěří v teorie o oteplování planety, jednak k jeho politickému stylu patří ostrá konfrontace. Média také upozorňují, že Bolsonarovi pomohla ke zvolení vlivná zemědělská lobby, která má zájem na kácení pralesa. Prezident již dříve navrhoval, aby se i chráněné oblasti Amazonie zúrod­nily.