Článek
BP už o svém záměru informovala obě země. Prodává ropovody a plynovody i podíl na pevninské těžbě v Pákistánu a ve vietnamské elektrárně. Utržená částka má jít do dvacetimiliardového fondu na vázaný účet, z něhož budou postupně hrazeny prokázané škody a další nároky, které vznikly v souvislosti s havárií. Polovinu částky si chce BP zajistit prodejem majetku.
Analytik společnosti Raymond James Pavel Molchanov k plánu řekl: "Jsou to jen malé podíly."
BP však také jednala s americkou firmou Apache Corp. o prodeji jejích akcií aljašského ropného naleziště Prudhoe Bay. Též uvažuje o prodeji většinového podílu v Argentine Pan American, kterážto firma působí v Argentině, Chile a Bolívii a jejíž majetek může činit devět miliard dolarů.
Utěsnění vrtu se stále řeší
BP se dostal do problémů 20, dubna, kdy explodoval unikající metan z vrtu Macondo. O dva dny později se potopila ropná plošina Deepwater Horizon, z vrtu se valila ven ropa, která znečistila Mexický záliv.
Minulý týden se konečně podařilo únik zastavit, když byl na spodní část vrtu v hloubce 1500 metrů nasazen zvonovitý kryt. Zatím ale není jasné, zda je řešení definitivní,, protože tlak ve zvonu nestoupá tak, jak se čekalo a objevily se další úniky, zřejmě z podloží. Z vrtu ale od 15. července žádná ropa neuniká.
Nižší tlak signalizující další úniky, ale opět umožňuje vrátit se ke staršímu plánu a utěsnit vrt těžkým bahnem, které by se do vrtu vstřikovalo. Dříve se to nepovedlo, protože tlak ve vrtu byl příliš velký a bahno se vyvalilo ven. Bahno by mělo zatlačit ropu zpátky do ložiska. BP zřejmě nechce dále čerpat ropu z vrtu do tankerů na hladině, jak původně plánovala, i když v případě úniku je tato možnost stále ve hře.
Definitivním řešením mají být boční odlehčovací vrty. První má být hotov do konce července, druhý pak v srpnu. [celá zpráva]
Člen kongresového výboru, který únik zkoumá, uvedl, že BP nebyla připravena katastrofu takového rozsahu, Podle Dirka Kempthorna to bylo tím, že únik takového rozsahu byl málo pravděpodobný a proto se nepřipravovaly plány, jak jje řešit. Podle něj tragédie zcela změní těžbu ropu z mořského dna, protože se bude myslet i na málo pravděpodobné případy s katastrofickými následky.
BP lobbovala za atentátníka
BP však čelí ještě jednomu problému. Angažovala se v propuštění libyjského teroristy Midžahího, neboť měla zájem získat lukrativní kontrakt v Libyi. O propuštění teroristy, který v roce 1988 spáchal atentát na Boeing 747 společnosti Pan Am nad skotským Lockerbie, rozhodl loni skotský parlament s tím, že atentátník má rakovinu v posledním stádiu. Atentát si přitom vyžádal životy 270 lid.
Propuštění kritizovali američtí kongresmani, kteří se kvůli tomu pustili do BP. Tento čin nyní odsoudil i americký prezident Barack Obama. Britský premiér David Cameron uvedl, že rozhodnutí bylo zcela špatné. Vyšetřovat však nemá případ cenu, dodal. BP sice lobbovala, ale jednání o předání se už neúčastnila.