Článek
„Americký lid ctí všechny Armény, kteří zahynuli při genocidě, která začala dnes před 106 lety,” napsal Biden v prohlášení.
Americký prezident připomněl, že osmanský stát „deportoval, zmasakroval nebo vedl na pochod smrti” 1,5 milionu Arménů v rámci „vyhlazovací kampaně”.
Prezident Spojených států amerických Joe Biden. Zvítězil při třetím pokusu

Za tento postoj prezidentovi poděkoval například demokratický kongresman Adam Schiff, který se uznání arménské genocidy snažil prosadit ve Sněmovně reprezentantů už v roce 2007. Nakonec se to podařilo až v roce 2019.
.@POTUS' recognition of the Armenian Genocide comes after decades of struggle.
— Adam Schiff (@RepAdamSchiff) April 24, 2021
After years of Turkish threats and intimidation
After a murderous war on the people of Artsakh
After so many heartbreaks and disappointments
Thank you, President Biden, for speaking truth to power. pic.twitter.com/1G9BY28kVn
Ankaradentovo uznání arménské genocidy přichází po desetiletích boje. Po letech tureckých výhrůžek a zastrašování. Po vražedné válce proti lidu Arcachu (název arménské republiky v Náhorním Karabachu – pozn. red.). Po opakovaném žalu a zklamání,” uvedl na Twitteru s tím, že prezidentovi poděkoval, že se navzdory tureckému postoji nebojí říkat pravdu.
Ankara k prohlášení z Washingtonu okamžitě zaujala příkře odmítavé stanovisko.
„Nepotřebujeme, aby nás kdokoli poučoval o čemkoli z našich dějin. Politický oportunismus je největší zrada míru a spravedlnosti,“ uvedl na Twitteru turecký ministr zahraničí Çavuşoglu. „Zcela odmítáme toto prohlášení založené toliko na populismu,“ dodal.
Arménský národ a všichni Arméni světa přijali vaše poselství s velkým nadšením.
„Toto prohlášení USA, které které překrucuje historické skutečnosti, vědomí tureckého lidu nikdy nepřijme a otevře to hlubokou ránu, která podrývá naši vzájemnou důvěru a přátelství,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí.
Mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin pak Bidenovi poradil, aby se podíval na minulost a přítomnost své vlastní země.
Slova amerického prezidenta naopak uvítala Arménie. „Arménský národ a všichni Arméni světa přijali vaše poselství s velkým nadšením,“ uvedl ve svém prohlášení arménský premiér Nikol Pašinjan. Podle něj jde o „mohutný krok na cestě pravdy a historické spravedlnosti“ a „nedocenitelnou podporu pro potomky obětí genocidy“.
SPECIÁL: Karabach – Bitva o Černou zahradu

Po porážce turecké armády za první světové války u Šarikamiše v lednu 1915 obvinilo turecké vedení Armény, že působili jako pátá kolona Rusů. Arméni začali být vyháněni z východních oblastí Osmanské říše do koncentračních táborů u Aleppa, odkud je poslali do pouštního Dajr-az-Záuru.
Většina Arménů pochod nepřežila, mladší a silnější byli rovnou popraveni a zbylí byli vyhnáni do pouště nebo upáleni. Arménská genocida si vyžádala 1,5 milionu životů. Na vyhlazování se podíleli i mnozí Azerové, kteří se považovali za Turky. Turecko genocidu Arménů popírá.