Americké námořní loďstvo už není největší, Čína staví lodě rychleji

Na konci loňského roku mělo americké námořnictvo 297 lodí, zatímco čínské asi 360, odhadl ONI na základě svých dat.

Samotný počet plavidel ale není tak úplně rozhodující - Spojené státy mají jedenáct letadlových lodí (deset třídy Nimitz a jednu nové třídy Gerald R. Ford), zatímco Čína jen dvě, které navíc mohou operovat na moři bez doplnění paliva jen týden - alarmující je ale rychlost růstu čínského námořnictva. Ještě v roce 2015 mělo jen 255 válečných lodí.

„Čínské námořní síly se zvětšily za dvacet let více než třikrát,” uvedla společná správa vedení amerického námořnictva, americké námořní pěchoty a americké pobřežní stráže.

„I když už nyní velí největší námořní síle, Čínská lidová republika buduje (dál) moderní hladinové lodě, letadlové lodě, výsadkové lodě, ponorky i ponorky nesoucí balistické rakety, velké kutry pobřežní stráže, ledoborce a bojová letadla,“ popisuje správa.

Nestátní organizace Projekt čínské moci uvedla, že mezi lety 2014 a 2018 spustila Čína na vodu více válečných lodní, ponorek, a obojživelných plavidel, než je aktuální počet lodí Německa, Indie, Španělska a Spojeného království.

„Úkol budovat silné námořnictvo nebyl nikdy tak naléhavý jako dnes,“ prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching už v roce 2018, kdy vyplula na cvičení největší čínská válečná flotila tvořená 48 loďmi, na nichž bylo přes 10 000 námořníků.

Podle predikce ONI by mělo mít čínské námořnictvo za čtyři roky ve výzbroji 400 lodí. Pro čínské loděnice to není žádný problém - v roce 2018 postavily 40 procent globální tonáže na světě, uvedly Spojené národy, druhá je Jižní Korea s 25 procenty.

„V roce 2019, tedy v době míru, Čína spustila na vodu lodě o výtlaku 23 milionů tun a celkem má její obchodní flotila výtlak 300 milionů tun,“ řekl v únoru před Kongresem bývalý kapitán US Navy Thomas Shugart.

Ohromné množství lodí umožňuje nejen přepravovat zboží do celého světa, ale také případně zásobovat vlastní jednotky při operacích daleko od pobřeží.

V pátek Čína oznámila, že výdaje na obranu zvýší letos o 6,8 procenta, takže může dál budovat své námořnictvo.

Spojené státy počítají, že rozšíří svou flotilu na 355 lodí, což je méně než aktuální čínský počet, přičemž nebylo ještě stanoveno do kdy. Výhodu amerického námořnictva je ale větší tonáž a palebná síla - USA mají větší a většinou i lépe vyzbrojené lodě.

Mají na nich 9000 vertikálních odpalovacích trubic pro různé typy raket, zatímco na čínských jich je tisícovka. Spojené státy také mají 50 ponorek s jaderným pohonem, zatímco Čína jen sedm. Zbylých 55 je dieselelektrických, takže nemohou operovat v oceánech po dlouhé týdny, uvedl analytik Nick Childs z Mezinárodního institutu pro strategická studia.

Zatímco na širém moři mají Spojené státy převahu, u pobřeží tomu už tak není, dodal Childs: „Velkou výhodu má čínské námořnictvo před americkým v hlídkových a pobřežních lodích, v korvetách a menších plavidlech.“

USA mají jen 15 pobřežních lodí. Korvety, v nichž má Čína převahu, jsou přitom optimální pro mělčí moře s ostrovy, jako je Jihočínské a Východočínské moře, kde si Peking klade nároky na řadu ostrovů. Tyto lodě jsou pak pod ochranou početných protilodních raket rozmístěných na zemi. Ty brání USA operovat v Jihočínském moři, takže by se jim těžko bránily Filipíny, jak k tomu USA zavazuje smlouva s Manilou.

Některé čínské lodě ale budou stejně dobré nebo dokonce lepší než ty, co spustily na vodu Spojené státy a další námořní velmoci.

„Čínské lidové námořnictvo nedostává od čínského loďařství odpad, ale stále pokročilejší konkurenceschopná plavidla,“ uvedl v únoru profesor Andrew Erickson z Institutu po čínská námořní studie při Americké univerzitě válečného námořnictva.

Čínské torpédoborce řady 055 mají podle některých expertů větší palebnou sílu než americké křižníky třídy Ticonderoga. Kvalitní jsou i čínské výsadkové lodě pro obojživelné výsadky, které mohou do blízkosti nepřátelských břehů dopravit tisíce čínských námořníků.

„Při rychlosti, s jakou Čína staví námořní lodě, a se schopnostmi jejích novějších válečných lodí, bych řekl, že se už čínské námořnictvo přeměnilo z obranných pobřežních sil na nejmocnější regionální námořní síly s jistým globálním dosahem, a pokud bude postupovat tímto tempem, mohla by mít námořnictvo světové úrovně,“ řekl v Kongresu bývalý kapitán Shugart.

Tyto lodě by mohly Číně zajistit převahu na mořích, která ji obklopují a na něž si klade nároky na úkor dalších zemí. Současně by jí mohly zajistit trvale otevřený přístup do oceánů ležících za nimi, zejména do Pacifiku. O obé Peking dlouhodobě usiluje.

Ale nejde jen o lodě. „Podívejte se na to, do čeho Čína investuje,“ uvedl americký šéf námořních operací admirál Mike Gilday. „Spouští na vodu víc lodí, ale současně hodně investuje do protilodních střel a satelitních systémů.“

Americké lodě sice dál proplouvají okolo umělých ostrovů ve Východočínském moři, kde si Peking buduje základny, i když proti tomu Čína protestuje, ale v případě konfliktu by se tam ocitly americké lodě v dostřelu početných čínských protilodních střel.

Už v roce 2011 tehdejší americký ministr obrany Robert Gates varoval, že pokud poroste kvalita čínských protilodních střel, nebudu se moci americké lodě přibližovat k čínskému pobřeží.

Už tehdy, když začal prezident Barack Obama obracet pozornost k čínské hrozbě, posilovat v oblasti americké síly a nechal vyslat do Austrálie americkou námořní pěchotu, upozorňoval, že by se možná pak vyplatilo omezit flotilu nákladných letadlových lodí.