Článek
Stejně jako při předchozí generální stávce, která se konala minulý týden, se také dnes očekávají střety s policií či blokády ulic. Při čtvrteční stávce v potyčkách s policisty zemřeli nejméně čtyři demonstranti a přes 300 lidí bylo zatčeno.[celá zpráva]
Stávky svolává opozice, která má od loňského ledna většinu v parlamentu. Ten ale nemůže fungovat, protože jeho práci blokuje nejvyšší soud. Do něj narychlo jmenoval soudce podporující Madura končící parlament v prosinci 2015, když už bylo jasné, že vládní strana v tom novém ztratí většinu.
V zemi sužované politickou i ekonomickou krizí trvají od začátku dubna protivládní protesty, které si vyžádaly přes sto obětí. Asi měsíc poté, co téměř každodenní demonstrace vypukly, oznámil prezident plán na vytvoření Ústavodárného shromáždění. Jeho vznik umožňuje ústava, která ale nestanoví, jak přesně má být tento orgán zformován.
Volby do Ústavodárného shromáždění, které se mají konat už tuto neděli, se uskuteční podle pravidel stanovených prezidentským dekretem a Madurovi nakloněnou národní volební komisí. Právě to opozice považuje za nedemokratické, v minulosti se o způsobu takových voleb konalo referendum.
Parlament vypsal nezávazné referendum, ve kterém drtivá většina hlasujících odmítla svolání nového shromáždění. Odpovídali na tři dotazy – zda jsou pro svolání Ústavodárného shromáždění bez předchozího schválení v referendu, zda mají být nové volby a zda chtějí, aby armáda bránila ústavu z roku 1999 a podporovala parlament. V referendu ale hlasovalo jen 7,18 miliónu lidí, tedy méně, než kolik jich dalo hlas v parlamentních volbách opozici. Příznivci Madura hlasování bojkotovali. [celá zpráva]
Obavy z eskalace násilí a propuknutí občanské války vyvolává zejména souhlas odpůrců prezidenta, že by měla armáda podporovat parlament.
Očekává se, že nové shromáždění ovládnou Madurovi příznivci, kteří pak vyhlásí rozpuštění parlamentu a vytvoří novou ústavu, jež pomůže Madurovi udržet se déle u moci.