Počet obětí protestů ve Venezuele stoupá, hrozí občanská válka

„Jestliže bude stržena Venezuela do chaosu a násilí a bolívarovská revoluce bude zničena, měli bychom jít do boje,“ řekl Maduro svým příznivcům a pokračoval: „Neměli bychom se nikdy vzdát. Co by nemělo jít udělat při hlasování, to bychom měli udělat se zbraněmi. Osvobodíme vlast se zbraněmi.“

Experti varovali, že by v zemi mohla vypuknout občanská válka. „Maduro a nejvyšší představitelé, kteří ho obklopují, jsou rozhodnuti zůstat u moci za každou cenu navzdory rostoucí izolaci a rostoucímu rozdělení mezi vládou a armádou,“ uvedl komentátor listu The Washington Post Nick Miroff. „Dramatičtější roztržka s venezuelskými ozbrojenými silami by mohla představovat ten nejhorší scénář, když by zažehla vražedný boj.“

Maduro nedávno odvolal čtyři vysoké armádní představitele. Byl mezi nimi i velitel Národní gardy Antonio Benavides Torrés. Ten přišel o post ve chvíli, kdy se objevily důkazy, že nechal pálit ostrými do demonstrantů. [celá zpráva]

Podle venezuelské organizace Observatorio Venezolano de Conflictividad Social (OVCS), která se zabývá monitorováním a vyšetřováním porušování lidských práv, zemřelo od 1. dubna do 29. června při střetech demonstrantů s policií 104 lidí, další tisíce byly zraněny a 3278 osob bylo zadrženo. Statistiku OVCS citoval v pátek argentinský server Infobae.

Organizace OVCS vyzvala vládu k ukončení násilných represí, které podle ní kabinet provádí na základě takzvaného Plánu Zamora, podepsaného letos 18. dubna Madurem. Ve své zprávě organizace také upozornila, že více než 250 lidí od dubna stanulo před vojenskými soudy. Vláda tím porušuje právo lidí na spravedlivý proces i mezinárodní standardy, tvrdí.

Nová vlna protivládních protestů vypukla začátkem dubna poté, co nejvyšší soud rozhodl, že převezme pravomoci venezuelského parlamentu, kde má od loňského ledna většinu opozice. Soud nakonec od plánu ustoupil.

Kvůli násilí Národní gardy generální prokurátorka Luisa Ortegová Diazová obžalovala ve čtvrtek jejího bývalého šéfa Antonia Benavidese Torrése.Podle Ortegové stojí armáda, policie a garda za 23 mrtvými a 853 zraněnými. „U velkého počtu incidentů existují důkazy o použití neadekvátní síly při potlačování protestů.“

Ortegová to oznámila den poté, co jí venezuelský nejvyšší soud zmrazil bankovní účty a zakázal jí opustit zemi. Zbavil ji i části pravomocí a anuloval akt, jímž Ortegová jmenovala svou zástupkyni. Ta by ji měla nahradit v případě odvolání; které jí hrozí. Příští úterý se má konat předběžné slyšení v procesu s Ortegovou, která je viněna „ze závažného porušování svých povinností”.

Pokud by byla odvolána, režim by na její místo chtěl dosadit svého člověka.

Ortegová, která byla jmenována do funkce v roce 2007 a byla dlouho loajální vládnoucím socialistům, se v posledních měsících podle serveru BBC stala nejvýraznější postavou, která vystupuje proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura. U nejvyššího soudu si stěžovala na neplatnost jmenování jeho členů, kteří byli podle ní neústavně dosazeni do tohoto orgánu narychlo v prosinci 2015 končícím parlamentem. Ve volbách tehdy vyhrála opozice a v novém parlamentu vládní socialistická strana po více než 15 letech neměla většinu.

K nejvyššímu soudu podala v předchozích týdnech Ortegová stížnost na chystané svolání ústavodárného shromáždění. Způsob vzniku tohoto orgánu označila za neústavní a nedemokratický. Nový orgán budou na základě prezidentského dekretu volit 30. července odbory, oborové asociace a komunální rady, v nichž jsou sdruženi zejména Madurovi příznivci.

Opozice se už přes rok snaží o vypsání nových voleb či o referendum o odvolání prezidenta, jehož viní z autoritářské vlády i z hluboké ekonomické krize, v níž Venezuelané trpí nedostatkem základních potravin i léků.