Článek
Vzdorující trojice amerických států zastupuje přes 20 procent populace USA a zároveň patří k motorům americké ekonomiky; v loňském roce se na celkovém výkonu amerického hospodářství podílela z takřka 25 procent, uvedl portál electrek.co.
O členství v alianci neposlušných prozatím uvažuje dalších sedm amerických států. K naplnění cílů pařížské dohody se zavázalo také více než 80 starostů velkých amerických měst, kteří se již před několika lety rozhodli společně snížit emise skleníkových plynů.
Čína a Rusko, které spolu se Spojenými státy patří k nejvýznamnějším znečišťovatelům planety, v reakci na Trumpův krok oznámily, že od dohody na rozdíl od USA odstupovat nehodlají.
Nazlobená Evropa
Krok amerického prezidenta kritizovali německá kancléřka Angela Merkelová i francouzský prezident Emmanuel Macron.
„Rozhodnutí amerického prezidenta odstoupit od pařížské klimatické dohody je nanejvýš politováníhodné, a to se vyjadřuji velmi zdrženlivě, když to říkám,” prohlásila Merkelová.
Francouzský prezident Macron pozval americké vědce, aby raději přišli zkoumat klima do země galského kohouta a svou poznámku ironicky zakončil zvoláním „Let´s make our planet great again”, čímž parafrázoval Trumpův slogan „Let´s make America great again”.
EU a Čína v čele vývoje nízkouhlíkové ekonomiky
Podle šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera to nyní budou právě Evropská unie a Čína, které svým společným postupem nabídnou podnikům, investorům a výzkumníkům v Evropě, Číně i jinde ve světě jistotu potřebnou k vybudování globální nízkouhlíkové ekonomiky.
„A je to prohlášení k celému světu - v přechodu k nízkouhlíkové ekonomice nelze zařadit zpátečku, není možné zvrátit klimatickou dohodu z Paříže,” věří Juncker.