Článek
Vědecký tým prozkoumal 26 atolových ostrůvků, které k australskému souostroví nacházejícímu se více než tisíc kilometrů jižně od Indonésie patří. Zjistil, že vlivem mořských proudů se na ostrovy dostane obrovské množství plastu.
Z výpočtů vyplynulo, že ostrovy jsou znečištěny 238 tunami plastu, včetně 977 000 bot a 373 000 kartáčků na zuby. To je množství odpadu, které by obyvatelé Kokosových ostrovů vyprodukovali zhruba za 4000 let. Celkově se na ostrovech má nacházet něco okolo 414 milionů kusů odpadků.
Podle vědců mohou být skutečná čísla ještě o něco vyšší, protože se jim nepodařilo dostat na některé pláže, které jsou odpadu plné. Studii o znečištění Kokosových ostrovů zveřejnil tým australských vědců v odborném časopise Scientific Reports.
„Za ty desítky let víme, kolik plastu jsme zhruba vyhodili do oceánů. Když jsme ale provedli výpočty, abychom zjistili, kolik plastového odpadu je na povrchu, čísla mezi vyhozeným a nalezeným odpadem neseděla,“ uvedla vedoucí studie Jennifer Laversová z Tasmánské univerzity.
Teprve při výzkumu na Kokosových ostrovech Laversové došlo, kde by mohl chybějící plast být. Rozložený na malé části se ukrývá pod povrchem.
Hory odpadků na plážích jsou jen špička ledovce
Pláže zanesené botami působí hrozivě, ale až 93 procent všeho odpadu se nachází do deseti centimetrů pod povrchem pláží.
Většina dosavadních studií se soustředila jenom na plast na povrchu, proto je nová studie podstatná, míní Christ Tuckettová, vědkyně z britské Marine Conversation Society.
„Plast se v průběhu času rozpadává na menší a menší kousky, které se promísí s pískem a usadí se pod povrchem. Obzvláště v teplých oblastech se vlivem soli a tepla rozpadá plast rychleji, nezmizí ale úplně,“ vysvětlila Tuckettová.
Sbírání viditelného odpadu dobrovolníky je v takovém případě jenom klouzáním po povrchu celého problému. Vyčistit pláže od drobných částic odpadu by vyžadovalo natolik radikální metody, že to může být ve výsledku pro životní prostředí horší, než plastový odpad nechat být.
Vědci jsou objemem plastového odpadu znepokojeni a množství skrytého plastu je podle nich podceňováno po celém světě. Téměř polovina plastových výrobků, které kdy byly vyrobeny, byla vyrobena v posledních 13 letech a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v nejbližší době mělo dojít k významnému zmenšování výroby.
Velká část těchto výrobků pak skončí v moři jako plastový odpad. Podle studie z roku 2014 je v mořích více plastových odpadků, než má naše galaxie hvězd. Tehdy studie na základě výpočtů odhadla, že mořem putuje více než 5 bilionů kusů plastu o celkové váze kolem 268 tisíc tun.
Řešením je plasty nepoužívat
„Doufám, že případ Kokosových ostrovů umožní lidem pochopit, že pokud změní své chování a své spotřební vzorce, pokud budou bojovat za změnu politiky a zákonů a pokud budou pomáhat pečovat o své nejbližší okolí, pak mohou přispět ke změně,“ uvedla Laversová.
Sama plasty nepoužívá už zhruba deset let. „Je to jako přestat kouřit. Nejdřív to je těžké, pořád na to musíte myslet. Pak už na to ale myslet přestanete a vyhýbání se plastům je běžnou denní činností,“ vysvětlila doktorka.
Doposud jsou ale plasty nedílnou součástí našich životů a jak naznačují stále další a další studie, stávají se i nedílnou součástí přírody, která se s tím ne zrovna dobře vyrovnává.