Článek
Velký dopad na chaotickou římskou dopravu asi nebude mít, protože hlavní část linky, která má projít pod centrem Říma, překročit Tiberu a skončit někde u Olympijského stadiónu, bude dokončena… někdy v nedohlednu.
Spíše půjde o atrakci, kterou by si ale četní návštěvníci a turisté neměli nechat ujít.
Stanice zaujímá tři úrovně a každé patro provází cestujícího od pravěku až do osmnáctého století.
Už při vstupu do metra získá cestující dojem, že vchází do muzea. V přehledně uspořádaných vitrínách se nacházejí výsledky práce archeologů při stavbě metra.
Zabírají tři tisíce čtverečních metrů a nabízejí pohled na nálezy od doby před založením Říma až po keramiku používanou církevními řády před 250 lety.
Primátorka se neopomněla pochválit
Nejzajímavější je ale druhé poschodí, to láká rekonstruovanou antickou zemědělskou usedlostí i s dobovým vodovodem a detaily farmářského vybavení.
Primátorka Virginia Raggiová využila příležitosti, aby z otevření stanice učinila „one woman show“, očividně ve snaze připsat si po dvouletých neustálých neúspěších ve správě města něco příznivého.
Poněkud přehnaně ovšem označila otevření stanice „za historickou událost pro celý svět“. K otevření kupodivu nepozvala nikoho z těch, kteří se na stavbě podíleli. Ta se totiž vlekla sedm let a prvních devatenáct kilometrů metra od východní periferie města si vyžádalo závratnou částku 3,7 miliardy eur (zhruba 94,35 miliardy korun).
Tento astronomický výdaj římský kontrolní úřad už delší dobu podrobuje hloubkové finanční analýze.
Ještě zajímavější nálezy se očekávají na příští stanici – Amba Aradam –, kde se pracuje na 3300 čtverečních metrech a která už vydala velmi dobře zachovalá císařská kasárna.