Článek
Projekt ale znovu vyvolal pobouření v Bosně. Sarajevo trvá na tom, že se obě země nejprve musí dohodnout na jasném určení hranic pobřežních vod.
Plenkovičova vláda stavbu obhajuje tím, že Pelješacký most ušetří čas nejen při cestě na poloostrov, ale také na jižní část chorvatského pobřeží, třeba do Dubrovníku.
Začátek stavby mostu v roce 2007
Nyní totiž turisté musejí projíždět přes dvanáct kilometrů bosenského území, které sahá až k moři, a tím pádem také přes dvě hraniční kontroly. Most má být dlouhý 2440 metrů a jeho konstrukce z betonu a oceli má odolat veškerým nepříznivým podmínkám, které mohou na Jadranu nastat.
Investice za sedm miliard
Hodnota kontraktu s čínskou firmou podle médií přesáhla dvě miliardy kun (zhruba sedm miliard korun). Třicet až čtyřicet procent zakázek spojených s výstavbou by měly získat chorvatské firmy, přičemž 85 procent z celkových nákladů se bude hradit z prostředků Evropské unie. Podle médií by měla na stavbě již brzy pracovat zhruba tisícovka dělníků.
Stavba mostu začala už v roce 2007, bez ohledu na silný odpor bosenského vedení. Sarajevo tehdy pohrozilo Záhřebu arbitráží. Práce ale nakonec po pěti letech zastavila chorvatská vláda, která to odůvodňovala nedostatkem prostředků kvůli světové ekonomické krizi.
Sarajevo se ozvalo i po pondělním podpisu kontraktu. Bakir Izetbegovič, předseda předsednictva Bosny (kolektivní hlavy státu), zdůraznil, že stanovisko se v této věci za uplynulých deset let nijak nezměnilo, mimo jiné proto, že Chorvatsko problém nijak neřešilo.
Záhřeb měnil projekt
Plenkovič ale Izetbegičovy výhrady odmítl. „Při stavbě mostu plně respektujeme našeho souseda, Bosnu a Hercegovinu. Změnili jsme projekt, konkrétně výšku mostu i vzdálenost mezi sloupy tak, aby bosenské lodě měly odpovídající prostor na průjezd. Myslím, že výška 55 metrů umožňuje kvalitní fungování plavební cesty do bosenského přístavu Neum. Tím jsou veškerá práva Bosny a Hercegoviny zajištěna,“ řekl.
Bosna ale požaduje, aby parlamenty obou zemí před obnovením stavebních prací ratifikovaly dohodu o hranici Bosny a Hercegoviny s Chorvatskem z roku 1999, kterou podepsali prezidenti Alija Izetbegovič a Fran jo Tudj man a jež víceméně respektuje republikové hranice z dob bývalé federativní Jugoslávie.
Chorvatsko namítá, že jde o ryze formální krok – hranice v praxi funguje již od podpisu dohody. Podle striktního výkladu mezinárodního práva jde ale o „dočasný režim“.