Článek
„Když ta či ona země vyhostí jednoho či dva diplomaty a mezitím nám do ucha šeptá omluvy, víme s jistotou, že jde o výsledek kolosálního nátlaku a kolosálního vydírání, což je bohužel nyní hlavní nástroj Washingtonu na mezinárodní scéně,“ prohlásil včera Lavrov během cesty do Uzbekistánu.
Na útok proti bývalému dvojímu agentovi v Británii Sergeji Skripalovi, z něhož Britové viní Moskvu, odpovědělo vyhoštěním ruských diplomatů už 25 zemí světa.
„Je těžké z toho nevyvodit závěr, že jsme měli pravdu, když jsme opakovaně zdůrazňovali, že v moderním světě, v moderní Evropě zůstává jen málo nezávislých zemí,“ dodal Lavrov. Upozornil, že přijdou protiopatření: „Je jisté, že takovou troufalost nebudeme tolerovat,“ zdůraznil. Lavrovův tajemník Sergej Rjabkov už dříve upozornil, že odvetná ruská reakce bude tvrdá, ale zdůraznil, že Moskva nemá v úmyslu opouštět strategické rozhovory s USA.
NATO sníží stavy stálé ruské mise
Severoatlantická aliance v reakci na aféru Skripal odebrala akreditaci sedmi členům ruské mise při NATO a odmítne udělit akreditaci dalším třem Rusům, kteří o ni požádali. V úterý to v Bruselu oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
„Rusku to vysílá jasné poselství, že jeho nepřijatelný a nebezpečný model chování má svou cenu a následky,“ vysvětlil. Maximální počet členů ruské mise při NATO se podle něj sníží ze třiceti na dvacet. Rozhodnutí bude podle Stoltenberga znamenat, že Moskva bude mít menší schopnost provádět špionáž ve členských zemích NATO.
Útok v Salisbury byl podle generálního tajemníka „prvním užitím nervové látky na území NATO“. Označil jej rovněž za „bezohledné porušení mezinárodních norem“. Zároveň však zdůraznil, že NATO je nadále otevřené dialogu s Moskvou a pokračuje v přípravách na další setkání Rady NATO – Rusko.
K zemím, které ze solidarity s Británií vyhostí ruské diplomaty, se včera přidaly Austrálie, Irsko a Moldavsko. „Společně se Spojeným královstvím a dalšími spojenci a partnery přistoupila Austrálie k odpovědi na nedávný útok nervovou látkou v Salisbury v Británii,“ řekl Turnbull s tím, že bude vypovězena dvojice ruských diplomatů, u nichž podle něj bylo zjištěno, že pracují pro tajné služby.
„Ministerstvo zahraničních věcí hovořilo s velvyslancem Ruské federace a informovalo ho, že pověření člena jeho sboru s diplomatickým statusem bude ukončeno v souladu s ustanoveními Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích,“ přidal se irský ministr zahraničí Simon Coveney s tím, že země vyhostí jednoho ruského diplomata.
Moldavsko vypovědělo tři ruské diplomaty, kteří by měli Kišiněv opustit do sedmi dnů. Prozápadní moldavské vedení má s Moskvou napjaté vztahy kvůli enklávě Podněstří na východě země, kterou od proruského povstání na počátku 90. let minulého století kontrolují separatisté s podporou asi tisícovky ruských vojáků.
Kiska nespokojen
Slovensko nevyhostilo žádného ruského diplomata, Bratislava si jen předvolala ruského velvyslance. „Slovensko se bude chovat v kauze Skripal zodpovědně,“ řekl premiér Peter Pellegrini v parlamentu v odpovědi na otázky opozičních poslanců, proč i SR nevyhostila ruské diplomaty, čímž by byla solidární s Británií. „Jasně jsme deklarovali, že nebudeme podléhat žádnému tlaku a dělat zbytečná divadelní gesta,“ dodal Pellegrini a upozornil, že EU má stále 28 členů, přičemž 16 z nich se rozhodlo pro vyhošťování. „SR jen na základě přesvědčení, že za útokem na Skripala je Rusko, ruské diplomaty nevyhostí. Obvinění proti Rusku nejsou doložena důkazy,“ shrnul Pellegrini.
Prezident SR Andrej Kiska je s tímto postupem vlády nespokojen a kroky nepovažuje za dostatečné.
„Prezident telefonoval s premiérem Pellegrinim a oznámil, že očekává zásadní a jasný postoj Slovenska,“ řekl prezidentův mluvčí Roman Krpelan. Situací by se měla dnes zabývat bezpečnostní rada SR.
Vídeň žádá důkaz o ruském aktérství
Rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová naopak včera poukázala na nutnost úplného objasnění kauzy Skripal a vyslovila se pro zachování všech komunikačních kanálů s Ruskem. I kdyby se ukázalo, že za útokem nervovou látkou v Salisbury stojí Rusko, na postoji Rakouska nevyhostit žádného ruského diplomata se pravděpodobně nic nezmění, prohlásila ministryně za Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) v rozhovoru s agenturou APA. Rozhlasové stanici Ö1 včera řekla, že je třeba případ objasnit, protože konečný důkaz, že za útokem je Rusko, stále nebyl podán. Vídeň prý ještě čeká na výsledky expertiz.
Z Itálie budou vyhoštěni dva ruští diplomati. Po jistém tlaku spojenců tak rozhodla vláda Paola Gentiloniho, jež ale v sobotu rezignovala. Její rozhodnutí však vítězové nedávných voleb kritizují. Tajemník pravicové Ligy severu Matteo Salvini (45) prohlásil, že „podobné kroky mohou situaci jen zkomplikovat“ s tím, že kdyby on byl ve vládě, „nikdy bych to neschválil“. I tajemnice pravicové Strany italských bratří Giorgia Meloniová (40) se přidala:
„Je skandální, že vláda, která rezignovala, na sebe vzala takovou zodpovědnost.“ Berlusconiho Forza Italia to komentovala opatrněji, hnutí Pěti hvězd se k celé záležitosti vůbec nevyjádřilo.