Článek
„Drahá umělecká díla jsou přitom mnohem jistější úložka majetku než držení sum v hotovosti nebo bankovní převody, protože obrazy za sebou nenechávají stopy,“ komentoval zprávu Roberto Saviano, autor známé knihy o neapolské mafii Gomorra.
Říká se, že špičky Cosy Nostry se dobách své největší moci scházely v Palermu v sále, kde visel Caravaggiův obraz Narození Ježíše Krista. Ten byl ukraden z tamního kostela svatého Vavřince v říjnu 1969.
Caravaggiův obraz byl nejspíše zničen
To, že za krádeží obrazu byla právě mafie, policii prozradili četní zatčení bossové. Ale tvrdili přitom, že nevědí, kam se plátno dál podělo.
Nejasno panuje dodnes. Obraz ceněný podle některých odhadů na dvacet miliónů dolarů nebyl stále nalezen a někteří mafiáni prohlašují, že byl možná už zničen, protože se ho nepodařilo nikde prodat.
Zmíněná Van Goghova plátna měla tedy víc štěstí. Pláž v Scheveningenu (1882) a Odchod z protestantského kostela v Nuenenu (1884), jež patří k prvnímu období umělcovy tvorby, jsou znovu na světě a z rukou zločinu se do muzea vracejí vcelku nepoškozená
Sto miliónů dolarů zabalených v hadrech
„Hodnota těchto děl se nedá přesně vyčíslit, ale odhaduje se na 100 miliónů dolarů,“ sdělila profesorka Paola Rapelliová, autorka několika knih o malíři.
Obrazy zmizely z Van Goghova muzea v Amsterodamu 7. prosince 2002. „Už jsem nedoufal, že se opět najdou,“ prohlásil po policejní zprávě o nálezu nadšený ředitel amsterodamského muzea Axel Ruger, který si pro díla přijel do Neapole osobně.
Unikáty byly nalezeny zabalené do hadrů v Castellammare di Stabia v jedné z vil bosse Raffaela Imperialeho. Ten již před časem uprchl z Itálie. Jistou dobu žil ve Španělsku, později v Nizozemsku a nyní přebývá v Kataru.
Italská justice již delší dobu – a zatím neúspěšně – žádá o jeho vydání. Imperiale je tak bohatý, že si ochranný deštník nad sebou může snadno zaplatit.
„Mám to přece od obchodníka s uměním…“
„Nevíme, zda krádež Van Goghových obrazů objednal přímo Imperiale. Na základě různých výpovědí je ale jasné, že malby se ihned poté ocitly v jeho vlastnictví,“ říká neapolský prokurátor Giovanni Colangelo.
Prokuratura věděla o existenci obrazů od března tohoto roku, kdy byl zatčen Mario Cerrone, pravá ruka Imperialeho v regionu Neapole. Kriminální policie a finanční stráž začaly systematicky kontrolovat veškeré rozsáhlé vlastnictví Cerroneho i Imperialeho. To zahrnuje hotely, restaurace a řadu dalších formálně legálních podniků.
Některé mimořádně zámožné osoby se odvolávají na to, že díla získaly při spolupráci s obchodníky s uměním.
Někteří „zaměstnanci“ Cerroneho po zatčení začali spolupracovat s justicí a právě tehdy padlo několik zmínek o obou Van Goghových obrazech. Pátrání přineslo úspěch už po několika týdnech.
Plukovník Antonio Coppola, velitel specializované sekce karabiniérů, jejímž posláním je bojovat proti krádežím a pašování obrovského uměleckého majetku v Itálii, se tak pochlubil slušnou bilancí:
„Během jediného roku se nám podařilo získat zpět několik set děl jak antických, tak z období renesance a baroka. Problém je ale v tom, že některé mimořádně zámožné osoby se odvolávají na to, že je získaly při spolupráci s obchodníky s uměním. Například Gianfranco Becchina ze Sicílie si ve švýcarské Basileji zřídil obrovský depozitář (ukradených) uměleckých děl, která pak ilegálně prodával zájemcům do celého světa.“
Také na překupníkovo vydání nyní italská justice už netrpělivě čeká.
