Znáte všechny americké prezidenty? Seznam, zajímavosti a historie

Prezident Spojených států amerických, které jsou třetí největší zemí na světě i třetí nejlidnatější zemí planety, je hlavou státu i vlády, šéfem exekutivy i vrchním velitelem ozbrojených sil. Je volen na čtyřleté funkční období a od roku 1951 nesmí být zvolen více než dvakrát.

Volba probíhá nepřímo, voliči vybírají volitele. Ti se následně sejdou a volí zvlášť prezidenta a viceprezidenta. Volební právo však nemá každý Američan. Hlasovat mohou jen obyvatelé 50 států a od roku 1961 i lidé z hlavního města Washingtonu, D.C. K tomu byl zapotřebí ústavní dodatek číslo 23. Volby se nemohou účastnit obyvatelé teritorií – Guamu, Americké Samoy, Severních Marian, Amerických Panenských ostrovů a Portorika.

Během historie Spojené státy americké mnohokrát dokázaly, že jsou patrně nejsilnější světovou velmocí. Jejich prezident je proto považován za jednu z nejmocnějších postav planety. Kdo vedl zemi?

George Washington začínal jako plantážník, ve Virginii pěstoval tabák. Roku 1775 byl jmenován vrchním velitelem kontinentálních milic, které vedl ve válce za nezávislost. Tu nakonec s pomocí z Evropy vyhrál a stal se prvním prezidentem Spojených států amerických. Jako jediný v historii byl navíc zvolen jednohlasně a zároveň byl jediným vítězným nezávislým kandidátem.

Rozhodl se po dvou funkčních obdobích znovu nekandidovat, čímž ustavil tradici mezi následujícími hlavami státu. Ústava však limit počtu zvolení do úřadu nestanovovala až do poloviny 20. století.

Původně právník, spisovatel a politický aktivista John Adams byl jedním z hlavních lídrů boje za nezávislost. Během vlády George Washingtona zastával funkci prvního viceprezidenta. Jakožto hlava státu byl tvrdě kritizován za výdaje na námořní válku proti Francii, kterou pod nátlakem poté mírově vyřešil. Byl prvním „nájemníkem“ Bílého domu.

Thomas Jefferson patří k hlavním autorům Deklarace nezávislosti z roku 1776. Dodnes je považován za velmi váženého prezidenta, jeho největším úspěchem byla koupě Louisiany, která náležela Francii. Bojoval proti mezinárodnímu obchodu s otroky, ale přitom jich měl několik set. Po odchodu z prezidentské funkce založil Univerzity v Buffalu a ve Virginii.

Jeho první zvolení vstoupilo do historie jako velmi zdlouhavá volba. V té době se vítěz hlasování Sboru volitelů stal prezidentem, člověk na druhém místě viceprezidentem. Jefferson však remizoval s Aaronem Burrem, následovala tak prezidentská volba na půdě Sněmovny reprezentantů. V ní státy dodnes hlasují jako celek. Jefferson až ve 36. kole získal většinu – díky hlasům 10 z tehdejších 16 států zvítězil.

James Madison je jedním z hlavních autorů americké Deklarace nezávislosti. V pozici předsedy Sněmovny reprezentantů spolupracoval s prezidentem Washingtonem na organizování nové vlády. Jako první vedl válku z pozice prezidenta – Britsko-americkou válku v roce 1812. Se 163 centimetry byl nejmenším prezidentem v historii.

Prezident James Monroe vyhlásil tzv. Monroeovu doktrínu, podle které nemají evropské mocnosti právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na území amerického kontinentu. Současně tato doktrína uváděla, že USA nemají zájem se vměšovat do dění v Evropě. Tím položil základní kámen k politice izolacionismu.

John Quincy Adams byl první prezident, jehož otec byl také prezident. Před prezidentstvím zastával funkci ministra zahraničí a získal pro Spojené státy Floridu. Jako jeden z nemnoha prezidentů zastával významnou volenou funkci také po odchodu z úřadu. Zamířil do Sněmovny reprezentantů, v níž zastupoval Massachusetts 17 let až do své smrti v 80 letech v roce 1848.

Byl proslulý hlavně honbou za indiány, které absolutně neuznával, stejně tak černochy. Mezi politiky byl však velmi oblíbený a veřejně podporoval řadu následujících prezidentů.

I když se narodil ve Spojených státech amerických, byl prvním americkým prezidentem, který neměl anglické, irské nebo skotské předky. Zároveň jeho mateřštinou nebyla angličtina – jako rodný jazyk používal nizozemštinu.

Pocházel z rodu virginských plantážníků, jeho otec Benjamin Harrison byl jedním z Otců zakladatelů. Měl nejdelší inaugurační projev trvající hodinu a půl, ale v prezidentském mandátu setrval nejkratší dobu ze všech amerických prezidentů – vládl jen 30 dní, 11 hodin a 30 minut. Zemřel pravděpodobně na následky zápalu plic, který dostal, když v dešti pronášel projev při slavnostním uvedení do funkce. Jeho vnuk Benjamin Harrison byl prezidentem USA v letech 1889–1893.

Jeho smrt vyvolala diskuze o povaze nástupnictví do prezidentského úřadu. V Ústavě stálo, že při uprázdění prezidentství přebírá pravomoce viceprezident. Ale nebylo jasné, jestli se z viceprezidenta stane výkonný prezident, či viceprezident převezme plně prezidentský úřad včetně titulu.

Harrisonův kabinet viděl Johna Tylera jako výkonného prezidenta, Tyler ale chtěl úřad a vše, co k němu náleží. Složením slibu se stal řádným prezidentem. Prvním, který do této funkce nebyl zvolen. Ustavil také rekord jako nejkratší dobu sloužící viceprezident.

V rámci domácí politiky nebyl Tyler silným prezidentem, úspěchy zažil spíše na poli zahraniční politiky, včetně mírových smluv s britskými koloniemi na severu USA nebo s Čínou. Byl klíčovou postavou anexe Texasu.

Zemřel v roce 1862 během americké občanské války. Pro své sympatie ke Konfederaci se stal jediným prezidentem, jehož rakev při pohřbu byla zabalena do jiné než americké vlajky. V jeho případě šlo o vlajku Konfederovaných států amerických.

Člen demokratické strany James K. Polk je znám hlavně rozšířením amerického území během války s Mexikem, a to o Texaskou republiku a území na pobřeží Pacifiku. Byl také vlastníkem několika plantáží, kde mu sloužilo značné množství otroků. Žádný prezident nezesnul tak krátce po odchodu z úřadu – o 103 dní později zemřel na choleru.

Sloužil čtyřicet let v americké armádě, pak byl dosazen whigy jako jejich kandidát na prezidenta. Zemřel na zánět trávicí soustavy šestnáct měsíců po svém zvolení. Po něm do funkce nastoupil viceprezident Millard Fillmore.

Narodil se v chudobě, díky studiu se však vypracoval na uznávaného právníka. Jen dosloužil ve funkci prezidenta po Taylorovi, pak už nebyl zvolen jako kandidát strany whigů. Stál u vzniku samostatného státu Kalifornie.

V době jeho prezidentství rostlo napětí v USA, hlavně kvůli otázce otroctví. V Kansasu a Nebrasce dal lidem na výběr, jestli otroctví v zemi chtějí mít nebo ne, což vedlo k četným konfliktům.

Zkušený diplomat, právník a politik. Byl a stále je kritizován za svou neaktivitu při otázkách otrokářství. Hned po skončení jeho prezidentského období se začaly severní státy odštěpovat od zbytku USA a začala občanská válka. Historiky je považován za jednoho z nejhorších prezidentů.

Abraham Lincoln byl dlouholetý bojovník proti otrokářství, což se mu nakonec stalo osudným. Stal se též prvním prezidentem z nově utvořené Republikánské strany. Jejím členem se stal v roce 1856, kdy si myslel, že už jeho politická kariéra skončila a bude se věnovat advokacii.

Lincoln sice neplánoval zrušení otroctví ve státech, kde bylo zavedeno, hned po jeho zvolení však vystoupila z Unie Jižní Karolína a spolu s Mississippi, Floridou, Alabamou, Georgií, Texasem a Louisianou založili Konfederativní státy americké.

V občanské válce, která záhy kvůli otázce otroctví vypukla a trvala čtyři roky, stál na straně Severu. Lincoln byl v roce 1864 znovu zvolen prezidentem – svůj hlas mu dala i většina vojáků Unie bojující za Sever. Inaugurace se poprvé zúčastnila část černošského obyvatelstva, občanská sdružení a černošský armádní prapor.

14. dubna roku 1865 byl na Lincolna spáchán atentát. V divadle ho střelil do hlavy herec John Booth, příznivec Jihu. Lincolnovi se údajně o atentátu den předtím zdálo. Na konci roku 1865 bylo otroctví zrušeno 13. dodatkem ústavy.

Kandidoval po boku Lincolna na viceprezidentský úřad pro Lincolnovo druhé funkční období. Vyhovoval více myšlence sjednocení válkou rozpolcené země než předchozí viceprezident Hannibal Hamlin. Coby viceprezident strávil Johnson pouze 42 dnů, po vraždě Lincolna povýšil do vrcholné funkce.

Jako první prezident USA čelil ústavní žalobě (impeachmentu). Sněmovna reprezentantů jej úspěšně obžalovala, Senát v následném procesu jej osvobodil, ke shledání vinným chyběl jeden hlas. V roce 1868 se neúspěšně ucházel o nominaci Demokratické strany k dalším volbám. Po odchodu z Bílého domu byl znovuzvolen do Senátu, ale zemřel v roce 1875 po čtyřech měsících v úřadě.

Vyhrál mnoho důležitých bitev, když bojoval za Unii. Podepsal zákony, které zaručovaly volební právo černochům a potíraly vůdce Ku Klux Klanu. Přesto jeho působení v čele Spojených států není bráno jen kladně. Jeho vládnutí totiž doprovázely četné skandály, hlavně spojené s korupcí spolupracovníků, které si vybíral. Odmítal uznat jejich vinu, i když důkazy hovořily jasně. Hodně úřadů svěřil svým přátelům a politickým podporovatelům, za kterými stál, i když se neosvědčili.

Prezidentské volby vyhrál o jeden hlas. Po jeho zvolení se z jihu USA stáhla republikánská vojska a začalo období rekonstrukce. Hayes věřil v rovnoprávnost občanů a implementoval řadu civilních reforem. Je považován za bojovníka za lidská práva.

Volby v listopadu 1880 byly prvními, v nichž zisk volitelů závisel v každém státě na hlasování obyvatel. Dříve je aspoň někde například vybírali politici ve státních zákonodárných orgánech. Hlasovalo téměř 9 milionů Američanů, Garfield soupeře Winfielda Hancocka porazil o necelé dva tisíce hlasů – dodnes nejtěsnějším rozdílem 0,11 procentního bodu. Ve Sboru volitelů zaznamenal Garfield výraznější vítězství a zamířil do Bílého domu.

Prezidentem byl jen šest měsíců a patnáct dnů. 2. července 1881 jej ve Washingtonu postřelil Charles Julius Guiteau. Jedna kulka ho škrábla na paži, druhá skončila v jeho zádech. Nikdo ji pak nemohl najít a Garfield zemřel 19. září v bolestech na infekci (na hygienu a sterilitu se tenkrát moc nedbalo).

Ujal se vlády po atentátu na Garfielda. Jeho nástup do funkce byl spojen s kritikou a pesimismem kvůli jeho předešlému politickému působení. Arthur však funkční období zvládl velmi dobře a odcházel obecně respektován.

Je jediným americkým prezidentem, jehož funkční období na sebe nenavazovala. Odhalil sochu Svobody, kterou Spojené státy dostaly od Francie. V roce 1886 se jako jediný americký prezident oženil během výkonu funkce. Jeho manželka Frances se v 21 letech stala nejmladší první dámou v historii USA.

Byl prvním americkým prezidentem, jehož hlas byl zaznamenán fonografem. Bojoval za práva amerických černochů, byl však velmi kritizován za utrácení federálních peněz. Zemřel na chřipku.

S se svou o 27 let mladší manželkou měli tři dcery a dva syny. Jeho dcery Esther a Marion jsou jedinými dětmi, které se narodily úřadujícímu prezidentovi USA.

Rodák z Ohia byl posledním prezidentem, jež bojoval v občanské válce. Ameriku dovedl k vítězství ve válce se Španělskem o moc v Karibiku. Byl zvolen prezidentem i podruhé, ale 6. září roku 1901 na něj dvakrát vystřelil anarchista Leon Czolgosz. Prezident osm dní po útoku zemřel.

Jeden z nejvýznamnějších prezidentů v historii USA a dodnes zůstává nejmladším politikem, který se stal prezidentem. Úřadu se ujal ve 42 letech. Zásadně rozšířil plochu na rezervace a přírodní parky. Zasadil se o výstavbu Panamského průplavu. Dbal také na prevenci lesních požárů a zalesňování.

Dostal také Nobelovu cenu za mír. Během první světové války tvrdě kritizoval neúčast USA v evropském konfliktu. Byl slepý na levé oko kvůli zranění z boxu.

Ústava v té době nezakazovala další kandidatury, ale Republikán Roosevelt odmítl dál pokračovat. Omezení funkčních období považoval za pojistku proti diktatuře. Kroky dalšího prezidenta (rovněž Republikána) Tafta však považoval za slabé a v roce 1912 založil Pokrokovu stranu, za níž kandidoval. Skončil na druhém místě za Woodrowem Wilsonem, Tafta však porazil.

Po odchodu z Bílého domu se stal desátým předsedou Nejvyššího soudu. Stal se jediným člověkem, který složil prezidentskou přísahu a do jehož rukou byla tato přísaha také skládána. Přísahali mu prezidenti Calvin Coolidge a Herbert Hoover.

Woodrow Wilson stál v čele USA v době první světové války. Spojené státy vstoupily do války 6. dubna 1917. Byla vyhlášena všeobecná branná povinnost. Vstup USA znamenal vzpruhu pro strany Dohody vyčerpané vleklou zákopovou válkou. USA poskytly jak vojáky, tak prostředky.

Wilson ale už za války usiloval o zabezpečení míru. Přišel s plánem ustavení Společnosti národů, kde by i malé země měly stejná práva jako velké, a doufal, že by jednání zabránila dalším konfliktům. Kvůli své ideji v lecčems ustoupil spojencům z Dohody, kteří si chtěli zajistit, že je Německo už nikdy neohrozí. Zejména ustoupil v otázce reparací. V izolacionistických USA ale jeho idea nezískala podporu a Spojené státy do Společnosti národů nevstoupily.

Významný byl Wilsonův přínos pro ekonomiku. Stabilizoval měnu, prosazoval větší kontrolu a řízení ekonomiky, bránil vzniku velkých monopolů a prosadil i některé sociální reformy. V roce 1919 získal Nobelovu cenu za mír. Wilson zůstává jediným prezidentem, který je pohřben ve Washingtonu D. C.

Harding byl před nástupem do úřadu vydavatelem novin. 2. srpna 1923 zemřel na zástavu srdce. Před svou smrtí byl velmi populární, jeho pověst poté pošramotily kauzy ohledně milenky a korupčního skandálu.

Hájil práva katolíků a Afroameričanů. Jako první americký prezident začal k politickým účelům používat rozhlas a svolal nejvíce tiskových konferencí z této pozice v historii.

Hoover byl synem přistěhovalců z Německa a Švýcarska a původním příjmením se jmenoval Huber. Jako ministr obchodu USA roku 1924 s prezidentem Masarykem garantoval první mezinárodní světový kongres o vědeckém řízení konaný v Národním muzeu v Praze. Za jeho vlády vypukla Velká hospodářská krize.

Franklin Delano Roosevelt, vzdálený bratranec Theodora Roosevelta, byl nejdéle sloužícím americkým prezidentem. Do funkce byl zvolen čtyřikrát za sebou a vládl téměř po celou dobu druhé světové války.

Roku 1921 měl obrnu, částečně ochrnul a následkem toho musel občas využívat kolečkové křeslo. Během kampaně na prezidenta byl na něj 15. února 1933 spáchán atentát, při kterém místo něj zemřel starosta Chicaga Antonín Cermak.

V březnu roku 1940 prosadil schválení zákona o půjčce a pronájmu, která umožňovala poskytnout zbraně a potraviny zemím, jejichž obrana byla důležitá pro zajištění bezpečnosti USA. Poté přispěl k navázání dobrých vztahů se Sovětským svazem, což bylo klíčové pro porážku Německa. Účastnil se též konferencí velké trojky v Teheránu a Jaltě.

V poslední volební kampani už na tom byl zdravotně hodně špatně. Kromě fyzického vyčerpání ho trápily i deprese a nemoc cév. V tomto katastrofálním stavu, kdy se mu i třásly ruce a často byl duchem nepřítomen, odjel na jaltskou konferenci, kde se rozhodovalo o poválečném rozdělení Evropy. Po návratu se do něj pustily tisk i veřejnost, že moc ustupoval. Zemřel nedlouho po návratu z konference 12. dubna 1945 na mozkovou mrtvici, když malířka kreslila jeho portrét.

Truman se v lednu 1945 ujal úřadu viceprezidenta jako již třetí muž stojící vedle prezidenta F. D. Roosevelta, který svou funkci obhájil pro čtvrté funkční období. Po Rooseveltově náhlé smrti necelé tři měsíce nato se stal prezidentem.

Ve funkci schválil použití atomových bomb proti Japonsku. Trumanova doktrína z roku 1947 rámcuje počátek studené války. Truman je jediným americkým prezidentem, který použil zbraně hromadného ničení.

Za jeho vlády byl přijat 22. dodatek americké ústavy stanovující, že budoucí prezidenti mohou být zvoleni nejvýše dvakrát. Potřebné tři čtvrtiny států jej ratifikovaly během pouhých 4 let. Tedy už se nemohla zopakovat čtyři volební vítězství F. D. Roosevelta.

Proslavil se jako vrchní velitel spojeneckých vojsk v západní Evropě, které přispěly k pádu nacistické třetí říše. V roce 1952 odešel do výslužby a začal se věnovat politice. Za studené války prosazoval politiku jaderného zastrašování. Podpořil desegregaci amerických škol a zasloužil se i o síť dálnic.

Eisenhower se v roce 1953 stal dalším generálem v čele USA po Ulysessovi Grantovi. Za studené války prosazoval politiku jaderného zastrašování a v reakci na korejskou válku a Suezskou krizi přišel v roce 1957 s Eisenhowerovou doktrínou, která umožňovala nasazení vojenských sil v případě agrese jakékoli komunistické země.

Ve 43 letech se J. F. Kennedy stal nejmladším americkým prezidentem, který zvítězil ve volbách. Rovněž byl prvním katolíkem v čele USA. Čelil několika aférám kvůli pletkám s herečkami včetně slavné Marilyn Monroe. Jeho manželkou byla Jacqueline (rozená Bouvierová, později Onassisová), kterou ženy často napodobovaly v jejím módním stylu a dodnes je módní ikonou. Zemřel při atentátu 22. listopadu 1963, který na něj spáchal Lee Harvey Oswald.

Převzal úřad po Kennedym, pak byl ale zvolen i na další období. Za jeho vlády propukla v plné síle vietnamská válka, vyvrcholilo černošské hnutí za občanská práva (v roce 1968 byl zavražděn Martin Luther King) a byl přijat zákon rušící rasová omezení pro imigraci.

Po celých osm let Eisenhowerovy vlády působil v roli viceprezidenta, v roce 1960 ve volbách prohrál s Johnem F. Kennedym.

Nixon je spojen především s aférou Watergate, kdy se ukázalo, že byly instalovány odposlechy v sídle konkurenčních demokratů a on o tom věděl. Jako jediný byl dvakrát zvolen americkým viceprezidentem i prezidentem a zároveň je také jediným americkým prezidentem, který rezignoval.

Během jeho prezidentství došlo k normalizaci vztahů se Sovětským svazem a Čínou. V roce 1972 navštívil jako první americký prezident Čínu a setkal se s vůdcem Mao Ce-tungem. Zemřel 22. dubna 1994 na následky mozkové mrtvice, kterou měl čtyři dny předtím.

V roce 1973 rezignoval na svou funkci viceprezident Spiro Agnew a Ford nastoupil na jeho místo po schválení Senátem. O rok později rezignoval Nixon a Ford převzal prezidentství. Ford je tak jediným prezidentem a viceprezidentem Spojených států, který se dostal těchto úřadů, aniž by byl do některého z nich zvolen. Ford pak v křesle prezidenta udělil Nixonovi milost, za což byl hojně kritizován.

Za Fordova prezidentství se Američané definitivně stáhli z Vietnamu. V září roku 1975 na něj byly spáchány dva atentáty, oba spáchaly ženy a obě byly neúspěšné a odsouzeny na doživotí. Ford usiloval o znovuzvolení, ale v roce 1976 prohrál s Jimmym Carterem.

Carter prosadil národní energetickou politiku a zavedl opatření na ochranu životního prostředí. Jeho velkým úspěchem bylo uzavření mírové dohody mezi Izraelem a Egyptem v Camp Davidu v roce 1979, dohoda o předání Panamského průplavu i navázaní diplomatických styků s Čínou a pokračování v odzbrojovacích jednáních se SSSR.

Nedokázal ale zareagovat na svržení šáha v Íránu, kdy byli po měsíce zadržováni američtí občané na velvyslanectví v Teheránu. Operace za účelem jejich osvobození skončila fiaskem.

V roce 1982 založil The Carter Center, neziskovou organizaci usilující o posilování lidských práv ve světě a zmírňování lidského utrpení. V roce 2002 obdržel za svou práci Nobelovu cenu za mír. Žádný prezident USA se nedožil tak vysokého věku a nikdo nežil tak dlouho po opuštění Bílého domu. Carter se narodil v roce 1924.

V 69 letech se stal nejstarším nově nastupujícím prezidentem USA. Reagan se sice nejdřív proslavil jako herec, jako první prezidentměl svou hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. Jeho roky v Bílém domě jsou spojovány zejména s pádem železné opony. Stal se terčem atentátu, když po něm vystřelil John Hinckley, kulka však minula srdce a zasáhla plíci a prezident přežil. Ke konci života trpěl Alzheimerovu chorobou.

George H. W. Bush byl posledním americkým prezidentem, který se osobně účastnil druhé světové války. Po osmi letech v úřadu viceprezidenta za Reaganovy vlády navázal vlastním volebním vítězstvím v roce 1988. Do úřadu nastoupil na konci studené války, když se rozpadal východní blok. V roce 1990 navštívil Prahu. Za své vlády musel Bush především řešit situaci v Perském zálivu. S manželkou Barbarou byl ženatý 73 let, než zemřela v roce 2018. Bush skonal půl roku po své ženě.

Vláda Billa Clintona je spojena s aférou se stážistkou Monikou Lewinskou, kvůli které byl podroben jako druhý americký prezident procesu odvolání. Ten však v roce 1998 přestál.

Jeho vláda patří k nejúspěšnějším v historii USA. Zastavil rostoucí deficit a na konci druhého funkčního období byl rozpočet USA přebytkový. Zvýšil daně nejbohatším lidem a firmám. Za jeho vlády se podařilo dojednat mírové dohody z Osla mezi Palestinci a Izraelem. Uzavřena byla i Daytonská dohoda, která ukončila krvavý konflikt na Balkáně.

Jeho prezidentské období však neprovází jen úspěchy. Schválil například bombardování Jugoslávie v rámci NATO, přestože důkazy pro etnické čistky nebyly dostatečně podložené. Akce přerostla v dva a půl měsíce dlouhé bombardování Jugoslávie.

Syn prezidenta George H. W. Bushe. Jeho vláda je spojena hlavně s válečnými konflikty v Iráku a v Afghánistánu. Musel reagovat na útok islámských teroristů ze sítě Al-Káida, kteří 11. září 2001 v dopravních letadlech zaútočili na New York a Washington. Bush vyhlásil „válku proti terorismu“, a když Tálibán odmítl vydat iniciátora útoků z 11. září Usámu bin Ládina, začalo 7. října americké letectvo útočit na Afghánistán. Po následné invazi brzy padl Kábul a s ním i vláda Tálibánu. Válku se ale na dlouho nepodařilo dovést do úspěšného konce a konflikt trval až do roku 2021 a byl tím nejdelším v americké historii.

Na Irák Spojené státy zaútočily 20. března 2003. I když tam síly pod vedením Američanů rychle postupovaly a Saddám Husajn padl, počáteční úspěch se rozplynul. Válka přerostla ve vleklý konflikt, kdy se Američané museli vypořádat se vzbouřenci napojenými na teroristy i se sektářským násilím.

Ani v jednom případě neměly Spojené státy připravený postup po porážce nepřítele. V případě Iráku se navíc ukázalo, že důvody k útoku byly nepodložené. Bush také rozvíjel nákladný systém protiraketové obrany, i když už dávno bylo po studené válce.

Všechny konflikty stály biliony dolarů a Bush ve funkci končil s rekordním deficitem ve státní kase. Pomohlo k tomu i to, že snížil daně. Je jediným prezidentem, který uběhl maraton.

Barack Obama se stal prvním americkým prezidentem tmavé pleti, pochází ze smíšeného manželství. Za jeho vlády se americká vojska stáhla z Iráku a dopadla Usámu bin Ládina. Podepsal smlouvu o omezení strategických zbraní s Ruskem a zavedl povinné zdravotní pojištění.

Jeho hlavním heslem bylo „Make America great again!“ (Učiňme Ameriku zase skvělou!). Zastával ostrou protimigrační politiku, znemožnil vstup do USA občanům některých muslimských zemí a slíbil postavit zeď na americko-mexické hranici s cílem zamezit ilegální migraci. Jako třetí prezident v historii čelil impeachmentu, jako první prezident stál proti dvěma těmto ústavním žalobám.

Demokrat, který strávil nepřetržitě 36 let v Senátu jako zástupce státu Delaware. Poté 8 působil po boku Baracka Obamy jako viceprezident. V úřadu stojí od 20. ledna 2021. Je nejstarším prezidentem v historii USA, do úřadu nastoupil v 78 letech. Jako první zařadil tlumočníka do znakové řeči do každodenních tiskových brífinků.