Článek
Ve volební den Američané hlasují pro současně pro dvojici uchazečů o funkce prezidenta a viceprezidenta. Tím ovlivňují počty volitelů, kterých je celkem 538. Volitelé následně dvěma samostatnými volbami obsazují oba dva úřady. Pro vítězství je zapotřebí získat většinu – nejméně 270 hlasů. Inaugurace nové hlavy státu se následně koná 20. ledna.
Zde naleznete shrnutí kandidátů z voleb v roce 2020. Demokrat Joe Biden porazil obhajujícího Republikána Donalda Trumpa a stal se 46. prezidentem Spojených států.
Republikánská strana
Nominaci republikánů získala úřadující hlava státu Donald J. Trump. Registraci nezbytnou pro kandidaturu vyplnil už 20. ledna 2017 jen několik hodin poté, co byl uveden do úřadu v prvním volebním období. Jeho „running mate“ – partner na volebním lístku, který se uchází o pozici viceprezidenta – byl opět Mike Pence, který společně s ním kandidoval a uspěl již v roce 2016.
Podnikatel a majitel mnoha hotelů a golfových resortů Donald Trump se narodil v roce 1946 v New York City. Do politiky vstoupil až svou kandidaturou před volbami v roce 2016, v nichž porazil demokratku Hillary Clintonovou díky převaze ve Sboru volitelů v poměru 304:227, ačkoliv získal v absolutním počtu téměř o 2,9 milionu hlasů méně.
Donald Trump, 45. prezident USA
Už před volbami se 74letý Trump striktně vyjadřoval k tématu migrace. Nejprve se rozhodl prezidentským dekretem zabránit vstupu občanům ze sedmi převážně muslimských zemí, což mu zablokovali soudci, a tak musel vydat mírnější dekret. Současně se snažil připravit o občanství lidi, kteří se dostali do USA ilegálně jako děti, a zrušit pobyty cizinců, kteří je získali z humanitárních důvodů. Jedním z jeho největších a nejhlasitějších plánů, které chtěl během svého úřadování prosadit, bylo vystavění zdi na americko-mexické hranici, které ale vázne.
Dalším z jeho hlavních cílů bylo zrušení Obamovy reformy zdravotnictví známé jako „obamacare“, to se mu ale nepovedlo. Podepsal také zákon o rozsáhlé daňové reformě, která snížila daně z příjmu právnickým osobám i rodinám s dětmi a měla zlepšit podmínky pro odpisy investičních nákladů, kdy cílem bylo oživení investic domácích společností, návrat amerických firem ze zahraničí a přilákání nových investic z celého světa do USA.
V průzkumech veřejného mínění v průběhu jeho funkčního období vyjadřovalo souhlas s jeho činností zpravidla méně než 50 % dotázaných, tím se těšil výrazně menší podpoře než jeho předchůdci.
Znáte všechny americké prezidenty? Seznam, zajímavosti a historie
Demokratická strana
Demokraté vybírali ze svých řad mezi 11 uchazeči, kteří se zapojili do primárek, dalších 18 vážných kandidátů odstoupilo z boje o Bílý dům ještě před jejich začátkem. Z nich vyšel vítězně 77letý Joe Biden, oficiálně byla jeho nominace potvrzena při DNC (celonárodním sjezdu Demokratické strany) v srpnu 2020.
Biden byl šestkrát zvolen do Senátu, kde zastupoval stát Delaware, ve funkci strávil 36 let. Po boku Baracka Obamy úspěšně kandidoval v letech 2008 a 2012 na viceprezidenta, úřad vykonával po celá dvě funkční období. Obamu rovněž často nazývá svým přítelem. V roce 2017 od něj obdržel Prezidentskou medaili svobody s vyznamenáním, jedno z nejvyšších civilních ocenění ve Spojených státech.
Prezident Spojených států amerických Joe Biden. Zvítězil při třetím pokusu
O post prezidenta se ucházel již při volbách v roce 1988, avšak z primárek odstoupil, když vyšlo najevo, že opakovaně přebíral výroky jiných politiků do svých projevů. Kandidoval i do voleb v roce 2008, avšak i tehdy z boje odstoupil v průběhu stranických primárek.
S Bidenem zamířila do voleb Kamala Harrisová. Od roku 2017 byla senátorkou za Kalifornii, v níž dříve působila jako státní generální prokurátorka. Nejprve se účastnila primárek ve snaze získat prezidentskou nominaci, v prosinci 2019 z nich však odstoupila a v srpnu 2020 Biden oznámil, že právě ona jej doplní na demokratickém hlasovacím lístku. Vítězstvím se stala první ženou ve funkci americké viceprezidentky.
Kamala Harrisová: Kdo je Bidenova viceprezidentka, která přepisuje dějiny
Kandidáti ostatních stran
Vedle dvou největších politických stran existuje ve Spojených státech celá řada menších, někdy označovaných jako tzv. třetí strany. Nejvýraznějšími z nich jsou Libertariánská strana a Strana zelených.
Za libertariány kandidovala do voleb Jo Jorgensenová. Má doktorát z psychologie, kterou přednáší na Clemsonské univerzitě v Jižní Karolíně. Po jejím boku stál viceprezidentský uchazeč Jeremy „Spike“ Cohen. Jako teenager založil softwarovou firmu, poté se stak spoluvlastníkem podcastové platformy Muddied Waters Media, kde rovněž moderoval dva pořady. Podle oficiální stránky libertariánské kampaně hodlal rozšířit povědomí lidí o možnostech dobrovolnických prací a o vlastnickém právu.
Nominaci zelených získal Howie Hawkins, spoluzakladatel strany. Byl rovněž nominován Socialistickou stranou, jíž je také členem, i několika dalšími stranami. Mezi jeho cíli je například snížení emisí skleníkových plynů a do roku 2030 využívání pouze energie z obnovitelných zdrojů. Kandidátkou zelených na post viceprezidenta se stala Angela Walkerová. Hawkinsova webová stránka, jež se soustředila zejména na samotnou volební kampaň, popisovala Walkerovou jako zuřivou obhájkyni práv obyvatel černé a hnědé pleti, původního amerického obyvatelstva, LGBTQIA komunity, práce a Země samotné.