Prezident Spojených států amerických Joe Biden. Zvítězil při třetím pokusu

Biden se v primárkách utkal s 10 dalšími uchazeči, mnoho dalších svou prezidentskou kandidaturu vzdalo již před jejich začátkem. V dubnu 2020 vzdal boj o nominaci senátor Bernie Sanders, Biden tak zůstal posledním uchazečem. Získal stranickou nominaci, oficiálně ji přijal při DNC (celonárodním sjezdu Demokratické strany) v srpnu 2020.

Jeho „running mate“ – partner na volebním lístku, který se uchází o pozici viceprezidenta – byla Kamala Harrisová. Vítězství z ní učinilo první viceprezidentku-ženu v dějinách USA. Od roku 2017 byla senátorkou za svou rodnou Kalifornii, v níž dříve působila jako státní generální prokurátor. Nejprve se účastnila primárek ve snaze získat prezidentskou nominaci. V prosinci 2019 z nich však odstoupila a v srpnu 2020 Biden oznámil, že právě ona jej doplní na demokratickém hlasovacím lístku.

Joseph Robinette Biden, Jr. se narodil ve městě Scranton v Pensylvánii 20. listopadu 1942. Má mladší sestru a dva mladší bratry. Jeho rodině se finančně příliš nedařilo, a když bylo Bidenovi 11 let, přesídlila do sousedního státu Delaware. Při studiu na Delawarské univerzitě se seznámil s Neillou Hunterovou, s níž se v roce 1966 oženil. V té době již studoval právo na univerzitě v Syracuse.

V manželství se jim narodily 3 děti – syn Joseph R. Biden III. přezdívaný Beau, syn Robert Hunter a dcera Naomi. Ta však v roce 1972 zahynula ve věku jednoho roku společně se svou matkou při autonehodě. Ostatní děti přežily.

V té době působil v radě New Castle County, nejlidnatějšího z trojice delawarských okresů. K neštěstí došlo jen dva týdny před Bidenovým plánovaným nástupem do Senátu, kam byl zvolen za Delaware. Stal se jedním z nejmladších senátorů v americké historii, neboť se úřadu ujal jen několik týdnů po svých 30. narozeninách (dolní věková hranice). V roce 1977 se oženil podruhé, s manželkou Jill se mu poté narodila dcera Ashley.

První Bidenův pokus o zisk vrcholného úřadu přišel již v roce 1987, účastnil se primárek Demokratické strany před volbami roku 1988, ale odstoupil, když vyšlo najevo, že do svých projevů opakovaně přebíral výroky jiných politiků.

Nedlouho poté mu byla diagnostikována aneurysmata (výdutě) a musel podstoupit operace. Později Biden vzpomínal, že pokud by v té době ještě probíhala jeho prezidentská kampaň, asi by se tolik nestaral o své zdraví a nepřežil by. Jeho manželka v autobiografii poznamenala, že lékaři mu dávali 50% šanci na přežití operace, hrozily i trvalé následky. Biden se však plně zotavil a po sedmiměsíční pauze opět pokračoval v práci senátora.

Senátorem byl zvolen šestkrát, v úřadu strávil 36 let. Žádný jiný senátor za Delaware nezastupoval tento stát tak dlouho jako Joe Biden. Úřad opustil 15. ledna 2009, pět dní na to složil přísahu a stal se 47. viceprezidentem Spojených států. Stál po boku Baracka Obamy při jeho úspěšné prezidentské kampani na podzim 2008.

Původně se sám ucházel o prezidentskou nominaci, ale již během primárek z boje odstoupil a podpořil Obamu. Z viceprezidentské pozice vykonával funkci předsedy Senátu. Dvojice Obama–Biden obhájila své funkce i o čtyři roky později.

Obamu často také nazývá svým přítelem. V roce 2017 od něj obdržel Prezidentskou medaili svobody s vyznamenáním, jedno z nejvyšších civilních ocenění ve Spojených státech.

Velezkušený politik je také uznávaným odborníkem na zahraniční politiku. Býval předsedou zahraničního výboru amerického Senátu. Je znám svým názorem, že by Spojené státy měly zastávat a prosazovat svou roli globální světové velmoci.

Než se stal viceprezidentem, 17 let vyučoval ústavní právo na jedné z právnických fakult Univerzity Widenerové ve státě Delaware.

Biden podporoval intervenci NATO v Bosně a hlasoval také pro americkou invazi v Iráku, i když později se dal k oponentům postupu USA v zemi.

Po konci v úřadě viceprezidenta se spekulovalo, zda se bude ucházet o nejvyšší úřad. Sám na toto téma podával rozličné odpovědi. V dubnu 2019 však oficiálně ohlásil kandidaturu, za sídlo kampaně zvolil Philadelphii v rodné Pensylvánii. Mezi hlavní body jeho kampaně patří ochrana Zákona o ochraně pacientů a dostupné péči přezdívaný Obamacare, jelikož právě administrativa Baracka Obamy tento zákon v roce 2010 prosadila. Zvýšil dostupnost zdravotního pojištění pro méně majetné.

Při své kampani zdůrazňoval své plány na zlepšení dostupnosti vzdělání. „V dnešním čím dál víc globalizovanějším a na technologiích stojícím hospodářství 12 let vzdělávání již americkým pracujícím nestačí k tomu, aby zůstali konkurenceschopní a dosáhli na příjem střední třídy. Jenže pro příliš mnoho z nich je zisk diplomu či jiného ocenění cenově nedostupné, nedosažitelné.“

Chce proto pilným studentům umožnit dvouleté nástavbové studium bez zadlužení, rovněž požaduje nevybírat školné na státních univerzitách od studentů z rodin s příjmy nižšími než 125 000 dolarů (2,9 milionu korun) ročně.

Na rozdíl od svého soupeře, prezidenta Trumpa, který i během pandemie koronaviru pořádal masová shromáždění, preferoval Bidenův tým sjezdy aut. Místo mačkání tisíců sympatizantů na malém prostoru promlouval Biden k autům na parkovišti a jeho projevy byly šířeny po internetu. V digitálním prostředí se také konal sjezd Demokratické strany v sprnu 2020, na němž Biden přijal nominaci své strany do voleb.

Opakovaně na jeho podporu vystupoval na mítincích i bývalý prezident Barack Obama.

Úřadujícího prezidenta kritizoval za zlehčování a ignorování pandemie i útoky na poštu, kterými se snažil omezit možnosti Američanů na hlasování prostřednictvím pošty. Takové hlasy Trump považoval za zmanipulovatelné a již dopředu prohlašoval, jak moc podvodné volby budou.

Zvýšený zájem o poštovní hlasování místo návštěvy hlasovací místnosti ve Volební den 3. listopadu způsobil, že výsledky přicházely postupně mnoho dnů. Trump to odmítal tolerovat, ačkoliv šlo o záležitost každého státu, jakými zákony nastaví pravidla voleb. Další den brzy ráno se prohlásil za vítěze, jelikož v té době vedl, ačkoliv hlasů nebylo sečteno mnoho.

Právě proto, že zejména voliči Joea Bidena hlasovali poštou či svůj hlas, ve státech, které to umožňovaly, odevzdaly do volebních místností dříve, se postupně Trumpův náskok v mnoha státech ztenčoval, až se v nich do vedení dostal Biden. Po téměř 5 dnech od Volebního dne začal být Biden považován za vítěze, postupně jednotlivá média sledující průběh sčítání a statistiky rozhodnutí jednotlivých složek populace nabírala na jistotě a předpovídala Bidenův triumf.

„Musíme přestat se chovat k našim soupeřům jako k nepřátelům. Nejsou to nepřátelé. Jsou to Američané. [...] Ať tahle chmurná doba démonizace v Americe začne končit teď a tady,“ pronesl ve své vítězné řeči.

Trump se s tím nesmířil a nepokračoval v tradici veřejného uznání své porážky. Naopak jeho právní tým začal útočit na státy, v nichž zvítězil Joe Biden. A kde to bylo možné, jako v Michiganu či Georgii, požadoval přepočet hlasů. Výsledek však nikde nebyl zvrácen, státy postupně vyhlašovaly oficiální výsledky. Biden obdržel přes 81 milionů hlasů, více než jakýkoliv prezidentský kandidát v amerických dějinách. Donalda Trumpa porazil o více než 7 milionů hlasů.

Vítězství Joea Bidena potvrdilo je hlasování Sboru volitelů 14. prosince. Biden získal 306 hlasů, Donald Trump dostal 232.

Hlasy Sboru volitelů oficiálně stvrdil Kongres na společném hlasování trvajícím od 6. do 7. ledna. Certifikace obvykle trvá jen desítky minut, v tomto případě však někteří členové Republikánské strany v obou komorách Kongresu plánovali výsledky z některých států napadnout.

Trump v té době promlouval poblíž Bílého domu ke svým demostrujícím příznivcům.Ti se poté utábořili se na schodech před budovou Kongresu a poté i násilně vnikl dovnitř. Výsledkem byla rozbitá okna, dveře, poškozené či přímo ukradené vybavení Kapitolu a 5 mrtvých, z toho 1 zasahující policista a 4 demonstranti. Členové obou komor Kongresu byli ukryti na tajném místě, schůze po několika hodinách pokračovala.

Útok na Kapitol začal být označován za pokus o organizované povstání. Sněmovna reprezentantů považovala Trumpova slova k protestujícím za porušení prezidentského slibu a podněcování ke vzpouře. Trump jako první prezident USA čelil impeachmentu (ústavní žalobě) podruhé, Senát jej obvinění opět zprostil.

Čtyřleté funkční období zahájil 20. leden 2021. Již první den v úřadu se stal nejstarším úřadujícím prezidentem. Bidenovi bylo v té době 78 let. Dříve tento primát držel Ronald Reagan, který v roce 1989 opustil po 8 letech úřad přibližně 2 týdny před svými 78. narozeninami.

Kvůli probíhající pandemii koronaviru, bezpečnostnímu riziku a obavám z další snahy o ohrožení demokratického procesu inaugurace proběhla za velmi přísných opatření. Účástnilo se ji jen velmi malé množství osob, veřejnost přijít nemohla. Okolo Kapitolu, kde se inaugurace konala, byl vytvořen uzavřený okruh s velmi výraznou ostrahou.

Na inauguraci nedorazil odstupující prezident Donald Trump. Přišli naopak odcházející viceprezident Mike Pence, expezidenti Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama s řadou aktivních politiků z řad Demokratické i Republikánské strany.

Biden vyhlásil, že jeho kabinet bude všechny informovat o svých činnostech. Sám však překvapil, když první vlastní tiskovou konferenci uspořádal až 64. den ve funkci. Jeho předchůdci obvykle na ně přišli alespoň o měsíc dříve.

Při konferenci používal „taháky“ s odpověďmi na otázky a jmény novinářů, což vyvolalo další spekulace o jeho mentální kondici. Prohlásil ale také, že počítá s obhajobou svého mandátu v listopadu 2024. V tom měsíci oslaví 82. narozeniny.

Někteří zákonodárci z řad Demokratů Bidena požádali, aby se vzdal výhradní pravomoce rozhodovat o použití jaderných zbraní. Taková akce by podle nich měla vyžadovat i souhlas viceprezidenta nebo předsedy Sněmovny reprezentantů.

Na pomoc ekonomice poškozené pandemií koronaviru prosadil záchranný balíček ve výši 1,9 bilionu dolarů (přibližně 41 bilionů korun). Jedním z hlavních cílů úvodních měsíců jeho vlády se stalo zrychlení očkování.

V červnu 2021 vyhlásil Juneteenth novým federálním svátkem. Připomíná, že 19. června 1865 dorazil rozkaz o osvobození otroků do Galvestonu ve státě Texas. Tam jako v posledním státě Konfederace zrovnoprávnění nařízené o dva roky dříve prezidentem Lincolnem nebylo uplatňováno. Název je složený ze slov june (červen) a nineteenth (devatenáctý).

Biden pokračoval ve stahování vojsk z Afgánistánu, které započal jeho předchůdce Donald Trump. Následně hnutí Tálibán v srpnu 2021 svrhlo tamní vládu, po 20 letech opět převzalo moc v zemi a vyhlásilo emirát.

19. listopadu 2021 podstoupil kolonoskopické vyšetření vyžadující anestezii a dočasně na dobu zákroku přenesl pravomoce svého úřadu na viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Tuto proceduru umožňuje 25. dodatek americké ústavy, Biden ji využil jako třetí prezident. Harrisová byla výkonnou prezidentkou 85 minut, stala se první ženou s prezidentskými pravomocemi v historii země.