Senát a jeho funkce: ústavní pojistka i protiváha Sněmovny a prezidenta

Hlavní činností senátorů, kterých je celkem 81, je posuzování návrhů zákonů Poslanecké sněmovny. Pokud Senát návrh schválí, zákon jde k podpisu prezidentovi republiky. Pokud ne, Sněmovna může schválit Senátem upravené znění nebo prosadit své původní.

Existence Senátu je stanovena Ústavou, horní komora se ale ustavila až téměř čtyři roky po vzniku České republiky. Základní zákon předpokládal vznik Prozatimního Senátu, ale žádný návrh na jeho podobu nebyl nikdy přijat.

První volby se konaly v říjnu 1996. Tehdy bylo zvoleno všech 81 členů najednou, ale jen třetina (27) na Ústavou určených šest let. Dalších 27 usedlo do funkce na čtyři roky, zbylých 27 na dva roky. Tím se zajistilo, že každé dva roky probíhá volba jedné třetiny senátorů.

Sídlo Senátu je v hlavním městě Praze na Malé Straně, konkrétně na adrese Valdštejnské náměstí 17/4, Praha 1.

Po prezidentovi republiky je druhým nejvyšším ústavním činitelem státu. Svolává, zahajuje, přerušuje a ukončuje schůze Senátu, podepisuje usnesení a také vyhlašuje termín prezidentských voleb.

Pokud je funkce prezidenta neobsazená a zároveň Poslanecká sněmovna rozpuštěná, přechází na předsedu Senátu některé Ústavou určené pravomoci prezidenta republiky.

Senátor může předkládat petice občanů a obcí ve svém obvodě či navrhovat změny zákonů. Seznam všech 81 obvodů a jejich popis se nachází v příloze zákona č. 247/1995 Sb. Obsahuje také ustanovení o pravidlech voleb do Senátu i Poslanecké sněmovny.

Od svého ustavení v roce 1996 se třikrát senátoři podíleli na nepřímé volbě prezidenta republiky. Ze společných zasedání obou komor Parlamentu vyšel vítězně Václav Havel (v roce 1998) a Václav Klaus (2003 a 2008). V roce 1993 ještě volila pouze Poslanecká sněmovna. Od roku 2013 se koná volba přímá.

V čele Senátu stojí jeho předseda. Od února 2020 funkci vykonává Miloš Vystrčil, senátor za obvod 52 se sídlem v Jihlavě.

Místopředsedové Senátu zastupují předsedu a střídají se v řízení schůzí. 1. místopředsedou je od listopadu 2022 Jiří Drahoš (STAN). Další místopředsednické funkce zastávají Jitka Seitlová (KDU-ČSL), Jiří Oberfalzer (ODS) a Tomáš Czernin (TOP 09).

Jak dokazují data o hlasování od roku 1996, která v lednu 2020 zveřejnil server iRozhlas, pozměňovací návrhy Senátu nechala Sněmovna v zákonech v 57 % případů vrácených návrhů a v průměru každý čtvrtý návrh zákona postoupený Sněmovnou Senát opravil. 47 návrhů pak prošlo schválením z vlastní iniciativy Senátu.

Do Senátu míří návrhy zákonů projednané Poslaneckou sněmovnou. Následně má lhůtu 30 dní na své usnesení. Pokud návrh schválí, včas se k němu nevyjádří, nebo se odmítne vyjádřit, je přijat a míří k podpisu prezidentovi.

Pokud jej ale zamítnou nebo vrátí Sněmovně s pozměňovacími návrhy, dostanou ho opět poslanci. Nejprve hlasují o zákonu v Senátem navrženém znění. Mohou ho schválit nebo odmítnout a hlasovat o svém původním znění. K jeho přijetí (tedy přehlasování Senátu) je zapotřebí nadpoloviční většina všech poslanců (101 ze 200).

Senát nelze přehlasovat v případě ústavního zákona, volebních zákonů, zákonu o styku obou komor Parlamentu, jednacího řádu Senátu a některých mezinárodních smluv.

Další pravomoci Senátu:

Senátoři jsou voleni na 6 let v jednomandátových obvodech (z každého obvodu vzejde jen jeden vítěz – jeden senátor). Každé dva roky se řádnými volbami obmění třetina Senátu, poté se konají se příštího předsedy a příštích místopředsedů horní komory.

Senát také jako jediný umožňuje konání doplňovacích voleb. Pokud se uprázdní křeslo v některém obvodě, do 90 dnů se pořádají volby, jejichž vítěz získá mandát na zbytek funkčního období. Pokud ale do konce období zbývá méně než rok, volby se už nevyhlásí a křeslo zůstane prázdné až do řádných voleb.

Kandidát do Senátu ČR musí splňovat několik podmínek:

Platové náležitosti výkonu funkce senátora upravuje zákon č. 236/1995 Sb. Senátor bez funkcí v čele klubu, výborů či samotného Senátu náležel v roce 2022 přibližně 90 tisíc korun měsíčně.

Koeficient, kterým se násobí platová základna, se zvyšuje v případě držení funkcí v čele senátních orgánů. Senátorovi také náleží tzv. poslanecké náhrady (název je takový, protože jsou stejné i pro poslance – pozn. red.). Přibližně 13,5 tisíce korun slouží k reprezentaci a stravování při tuzemských cestách.

Podle vzdálenosti senátorova bydliště či senátorské kanceláře od sídla Senátu dostávají i víceúčelovou paušální náhradu pro krytí nákladů na cestování. Dosahuje cca 33–51 tisíc korun. Detaily stanovuje uvedený zákon.

Když senátorovi skončí mandát a do tří měsíců a nezíská jinou veřejnou funkci upravenou tímto zákonem, náleží mu podle odsloužených let odstupné ve výši až pěti svých měsíčních platů.

Senát se netěší výrazné volební účasti, obzvláště ve druhém kole. V roce 2022 přišlo v 27 obvodech k urnám v průměru 42,65 % osob, ve druhém 19,44 %.

I přes nevelkou popularitu u občanů a nízký zájem o volby už horní komora Parlamentu několikrát sehrála v historii České republiky důležitou legislativní roli.

Například během politické krize v roce 2013 (po pádu vlády Petra Nečase a následném rozpuštění Poslanecké sněmovny) fungoval Senát téměř dva měsíce jako jediná zákonodárná komora v Česku.

V takové situaci Senát může v neodkladných záležitostech přijímat tzv. zákonná opatření, která navrhne vláda. Sněmovně se předkládají ke schválení na její první schůzi v novém volebním období. Opatření, která poslanci neschválí, okamžitě ztrácí platnost.

Veřejnou diskuzi Senát rozproudil v červnu 2019 svojí podporou ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy. Žaloba se ale nakonec k Ústavnímu soudu nedostala kvůli nedostatečné podpoře poslanců při hlasování ve Sněmovně.

Zvýšený zájem médií i veřejnosti vyvolalo senátní hlasování o Aleši Gerlochovi (20. 3. 2019), kterého navrhl prezident Miloš Zeman na místo ústavního soudce. Kvůli údajné ovlivnitelnosti Hradem a podpoře v kauzách Andreje Babiše ale nakonec senátoři Gerlochovo ústavní angažmá vyhodnotili jako rizikové a Zemanův návrh odmítli.

Cesta na Tchaj-wan české delegace v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem nejenže vzbudila zájem tuzemských i zahraničních médií, ale byla i terčem kritiky: jak z úst Miloše Zemana, Andreje Babiše či bývalého prezidenta Václava Klause, tak i ze strany Číny.

„Přimějeme ho zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování a politický oportunismus,“ řekl čínský ministr zahraničí Wang I.

Když byl v říjnu 2021 prezident Miloš Zeman ve vážném stavu převezen do nemocnice a hospitalizován na JIP, zákonodárci zvažovali aktivaci článku 66 Ústavy. Podle něj by mu byly odebrány pravomoce, jejich výkon by náležel premiérovi a předsedovi Poslanecké sněmovny stejně, jako kdyby prezidentský úřad byl neobsazený. Takový postup by musely postupně schválit obě komory Parlamentu. Zemanův stal se ale zlepšil a k hlasování se nepřistoupilo.