Hlasy ve volbách se poprvé přepočtou podle nových pravidel

Pro voliče se ale na první pohled nic nezmění. Volí se 200 poslanců na čtyři roky opět ve čtrnácti krajích. Voliči vybírají jednu kandidátku z 22 stran, hnutí a koalic. Každý volič má čtyři tzv. preferenční hlasy, kdy kroužkem může označit kandidáta, který se díky tomu může posunout v pořadí na listině výš. K tomu, aby se tak stalo, musí dotyčného zakroužkovat pět procent voličů, kteří dali hlas straně, na jejíž kandidátce je.

Vstup do Sněmovny mají snazší koalice. Zákon snížil výši procent, která musejí obdržet, aby prošly. Zatímco v minulých volbách by musela trojkoalice Spolu získat 15 procent, nyní bude koalici ODS, TOP 09 a lidovců stačit 11 procent. Piráti se Starosty potřebují místo deseti osm procent.

>> Volby 2021 | Výsledky voleb on-line

Pro jednotlivé strany a hnutí zůstala pro vstup do Sněmovny hranice pěti procent.

Přepočet hlasů na mandáty bude ale značně odlišný a pro laiky složitý. Bude probíhat ve dvou fázích, tzv. skrutiniích. Místo d’Hondtovy metody se použije Imperialiho kvóta. Každá strana dostane v daném kraji tolik mandátů, kolikrát se kvóta vejde do počtu platných hlasů pro tuto stranu.

Mandáty se ale obvykle nerozdělí všechny. Podle odborníka na volební právo, politologa Tomáše Lebedy, bude počet nerozdělených mandátů tím větší, čím víc stran se do Sněmovny dostane. Může to být třicet i víc mandátů. Ty hlasy a mandáty, které zbydou, se převedou do druhého skrutinia, které proběhne na celostátní úrovni, protože každé straně se tam nasčítají zbytky ze všech 14 krajů. A provede se nový přepočet, obdobný jako v krajích.

„Vtip je v tom, že teoreticky se může stát, že některý kraj bude mít štěstí a sejde se mu těch mandátů více, než kolik se původně rozdělovalo, a některý kraj může mít smůlu a sejde se mu jich méně,“ řekl Lebeda. Jak dodal, může to být politicky třaskavé a pro občany těžko pochopitelné.

„Představte si příklad, že v Královéhradeckém kraji bude volit víc voličů než v Pardubickém, a nemusím připomínat jejich rivalitu, a skončí to tím, že Pardubický bude mít víc mandátů než Královéhradecký,“ poznamenal politolog.

I přes složitější výpočet mandátů by se na výsledky dlouho čekat nemělo. Na rozdíl od 90. let, kdy byla také dvě skrutinia a do toho druhého dodávaly jména strany, tentokrát budou do druhého skrutinia postupovat automaticky kandidáti těch stran, které budou mít největší zbytek nerozdělených hlasů a mandátů. „Kdy budou známy výsledky jmenovitě, neodhadneme. Mohou být známy poté, co bude sečteno 100 procent okrsků. Pokud se některý nezadrhne, předpokládám, že by to nemělo být déle než v minulých volbách, tedy v sobotu večer,“ řekl mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

Tehdy se ukáže, kdo prošel do Sněmovny i poměr sil v koalicích. A také kdo se dokázal díky preferenčním hlasům do dolní komory dostat a na čí úkor.