Článek
Spor se vede o odstavec pět paragrafu 77 jednacího řádu Sněmovny: „K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně tří poslanců.“
„Ergo poslanci ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN nemají nárok na poslanecký klub, a to ani společně (koalice není politická strana), ani každý zvlášť (žádná z jmenovaných politických stran nekandidovala samostatně),“ napsal k tomu na Facebooku bývalý právník prezidentské kanceláře Hasenkopf.
Strany si přitom kluby už ustavily. V čele klubu Pirátů usedl Jakub Michálek, poslance ODS povede Zbyněk Stanjura, TOP 09 Jan Jakob, KDU-ČSL Marek Výborný a STAN Jan Farský.
Piráti jsou v kleštích. Pomůže jim účast ve vládě i „trafiky“, míní politologové
Také ústavní právník Jan Kysela vnímá situaci sporně. „Pokud byste trvali na tom, že na začátku volebního období mohou být ustaveny jen kluby samostatně kandidujících politických stran, tak nemůžete mít ani klub ODS, ani TOP 09, ani KDU-ČSL, ani Pirátů a ani STAN,“ řekl Novinkám.
„Pokud budeme jednací řád číst silně textualisticky, tak nemůže vzniknout žádný samostatný klub strany zvolené v koalici. Ale jaký je záměr, to nevím. Možná ušetření peněz? Je to přinejmenším sporné,“ dodal Kysela.
Záleží na Sněmovně
Podle něj nyní záleží na tom, jak se situací naloží Kancelář Poslanecké sněmovny. Zda nové poslanecké kluby „uzná“ a bude jim vyplácet příspěvky, či nikoliv.
Pokud to Kancelář Poslanecké sněmovny vyhodnotí, že není problém, tak žádný tlak na novelizaci jednacího řádu nebude.
Pevná měsíční částka pro každou frakci činí 27 000. Za vládního poslance je k tomu dalších 5845 korun a za opozičního 7599 korun. Kluby jsou také oprávněny používat ke své činnosti místnosti v prostorách Sněmovny.
„Pokud to Kancelář Poslanecké sněmovny vyhodnotí, že není problém, tak žádný tlak na novelizaci jednacího řádu nebude. V případě, že by kancelář usoudila, že takhle kluby vypadat nemohou, a pakliže tak vypadat budou, tak stranám nebudou plynout žádné finanční nároky, tak to dozajista bude tlačit na novelizaci jednacího řádu,“ dodal Kysela.
Skoro polovina lidí má za ideální, aby vládu složily Spolu a PirSTAN
Ústavní právník Marek Antoš však s výkladem Hasenkopfa nesouhlasí. „Je velmi doslovný. Podle mě se systematicky dá dovodit, že i v této situaci kluby ustavit lze. Je potřeba ten paragraf vyložit jako celek, nedívat se jen na tento odstavec. Z celého paragrafu vyplývá, že i strana kandidující v koalici může vytvořit poslanecký klub,“ řekl Novinkám.
Ignorace se nemusí vyplatit
Situaci pokládá Hasenkopf za absurdní, problém by však raději neignoroval. „Úkony nezákonně existujících klubů by byly neplatné. Pokud by např. v rozporu se zákonem existující klub navrhl někoho zvolit předsedou Sněmovny, jeho zvolení by bylo neplatné,“ upozornil Hasenkopf.
Nedoporučil by však ani snahu zákon „ohnout“. „Tím by byla hned na začátku volebního období otřesena již tak dost otřesená důvěra veřejnosti v právní jistotu a s ní v právní stát. Každý by naprosto zřetelně viděl, že je úplně jedno, co se píše v zákonech, důležitá je aktuální politická objednávka, a to by byl pravý opak právního státu,“ dodal.
Kdo bude v nové vládě? Kandidáti už dohromady řeší program
Napadnout paragraf řádu pro protiústavnost by podle něj bylo „na dlouhé lokte“. Nejjednodušší tak podle něj pro politické strany bude, když se domluví s ANO a SPD, aby hned na druhé schůzi Sněmovny poslanci schválili novelu jednacího řádu a sporný odstavec opravili.
| Co se píše v jednacím řádu: |
|---|
| § 77 |
| (1) Poslanci se mohou sdružovat v poslaneckých klubech, a to podle příslušnosti k politickým stranám a politickým hnutím (dále jen "politická strana"), za něž kandidovali ve volbách. Poslanci příslušející k jedné politické straně mohou vytvořit pouze jeden poslanecký klub. Slučování klubů je přípustné. |
| (2) V průběhu volebního období může být ustaven nový poslanecký klub, složený z poslanců příslušných k jiné politické straně, než za jakou byli zvoleni ve volbách, nebo nový klub poslanců, kteří se v průběhu volebního období stali nezávislými poslanci. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně deseti poslanců. Na takto ustavený klub se nevztahují ustanovení § 78 odst. 2 a 3. Klesne-li během volebního období počet členů klubu pod tuto hranici, klub se ruší. Poslanci, kteří byli členy zrušeného klubu, se mohou stát členy jiného klubu nebo zůstat bez členství v poslaneckém klubu. |
| (3) Poslanecký klub ustavený podle odstavce 2 nemá nárok na poměrné nebo paritní zastoupení v orgánech Sněmovny, pokud Sněmovna nerozhodne jinak. |
| (4) Poslanec může být členem jen jednoho poslaneckého klubu. |
| (5) K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně tří poslanců. |
| (6) O ustavení poslaneckého klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu. |
| (7) Poslanecký klub po svém ustavení písemně oznámí sekretariátu předsedy Sněmovny název klubu, jméno a příjmení jeho předsedy, jména a příjmení místopředsedů a pořadí, v němž předsedu klubu ve Sněmovně a jejích orgánech v jeho nepřítomnosti zastupují, a jmenný seznam jeho dalších členů. K oznámení připojí zápis o ustavení klubu. Během volebního období oznámí též jména poslanců, kteří přestali být členy klubu nebo se stali jeho novými členy. Vystoupení z klubu může předsedovi Sněmovny oznámit písemně i poslanec, jehož se vystoupení týká. |
| (8) Jménem poslaneckého klubu jedná jeho předseda. V případě nepřítomnosti předsedy jedná jménem poslaneckého klubu a vykonává práva předsedy podle tohoto zákona místopředseda. |