TOP 09: Tradice, odpovědnost, prosperita. Vznik a vývoj strany

TOP 09 sebe samu definuje jako „konzervativní politickou stranu, jejíž ideový program vychází z evropských tradic křesťansko-judaistické kultury“. Založili ji Miroslav Kalousek s Karlem Schwarzenbergem, na ministerstvu vnitra byla zaregistrována 26. června 2009.

Kalousek strávil 25 let v KDU-ČSL, v letech 2003–2006 této straně dokonce předsedal, k odchodu jej vedly názorové neshody s jejími členy. Do demise vlády Mirka Topolánka v květnu 2009 vedl resort financí. Schwarzenberg v té době působil jako nezávislý senátor za Prahu 6 a dříve i ministr zahraničí nominovaný Stranou zelených v Topolánkově vládě.

Významným podporovatelem rodící se strany byl také předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík. Spolupráce TOP 09 a STAN trvala do roku 2016, v některých volbách ale vystupovaly strany společně i poté.

V listopadu 2009 se konal ustavující sněm strany, prvním předsedou TOP 09 byl zvolen Karel Schwarzenberg. Pozici dvakrát obhájil, předsedou zůstal do roku 2015, od té doby drží post čestného předsedy.

Programová východiska mj. hlásí, že zisk nesmí být upřednostněn před právem a morálkou. Strana se chce zasazovat o snižování nákladů na administrativu, sílu a jednotu hlasu Evropské unie v rámci celého světa a odmítá jakékoliv formy diskriminace. „Úsměvů není nikdy dost. Neusmát se za celý den na nikoho je zločin,“ zdůrazňují.

TOP 09 prezentuje i svou vizi České republiky roku 2030. Jednou z představ budoucnosti země je rozšíření nabídky vzdělávání, hlavně celoživotního a postgraduálního (vyšší stupeň po magisterském). Mají také být určeny profese, u nichž bez dosažení tohoto vzdělání nelze zastat „odpovědnější pozice a činnosti“.

Nejvyšší orgán strany se nazývá celostátní sněm, koná se nejméně jednou za dva roky. Volí členy celostátních orgánů, mezi nimi i předsednictvo strany. V něm zasedá předseda, čestný předseda, 1. místopředseda, až čtyři místopředsedové a až devět dalších sněmem zvolených osob.

Od roku 2019 stranu vede Markéta Pekarová Adamová. Funkci obhájila v listopadu 2021 pro další dvouleté funkční období, v té době již vedla Poslaneckou sněmovnu jako její předsedkyně. Poslankyní je od roku 2013, v minulosti osm let působila v zastupitelstvu na Praze 8.

Odchod řady poslanců a senátorů zvolených za KDU-ČSL z lidoveckých klubů do vzniklé TOP 09 způsobil, že lidovci ztratili nárok na senátorský klub i finanční výhody spojené s jeho fungováním. Ze sedmi členů lidoveckého klubu zbyli jen čtyři, jednací řád Senátu ale podmiňoval existenci klubu přihlášením nejméně pěti senátorů.

TOP 09 se účastnila voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010. V těch ji podpořilo 16,7 % voličů, stala se tak třetí nejsilnější stranou za ODS a vítěznou ČSSD. V Praze byla dokonce nejpodporovanější stranou. Dohromady získala 41 poslaneckých mandátů.

Navzdory svému volebnímu vítězství sociální demokraté nesestavili vládu, naopak se zrodila koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných vedená Petrem Nečasem. Trojkoalice držela celkem 118 poslaneckých křesel.

Sestavený kabinet čítal v té době 15 ministerstev, TOP 09 jich obsadila pět. Schwarzenberg se opět stal ministrem zahraničních věcí, Kalousek znovu vedl státní pokladnu, Leoš Heger řídil zdravotnictví. Ministrem kultury byl za TOP 09 jmenován nestraník Jiří Besser, po něm resort převzala Alena Hanáková. Ministerstvo práce a sociálních věcí vedl Jaromír Drábek, v roce 2012 jej vystřídala Ludmila Müllerová.

Na podzim 2010 strana potvrdila svou sílu v Praze, kde zvítězila ve volbách do obecního zastupitelstva. Koalici však sestavily další dvě strany, které se na magistrát dostaly – ODS a ČSSD. Až po vypovězení koalice ze strany občanských demokratů začala ODS spolupracovat s TOP 09, v roce 2013 primátora Bohuslava Svobodu (ODS) vystřídal Tomáš Hudeček (TOP 09).

V lednu 2013 se předseda strany Schwarzenberg ucházel o úřad prezidenta v první přímé volbě prezidenta v dějinách České republiky. Z druhého místa postoupil do druhého kola, v něm však se ziskem 45,19 % hlasů prohrál s Milošem Zemanem.

Nečasova vláda podala demisi v červnu 2013 po vypuknutí kauzy Nagyová. Sestavením nové vlády pověřil prezident Zeman dřívějšího poslance a mj. ministra financí Jiřího Rusnoka. Jeho vláda však nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, ta sama podala návrh na vlastní rozpuštění, který prezident přijal v srpnu 2013.

Na konci října 2013 se konaly „předčasné volby“ do Poslanecké sněmovny. TOP 09 (stále ve spolupráci se Starosty) obdržela 11,99 % platných hlasů, v absolutním počtu téměř 600 tisíc – o necelých 280 tisíc méně než v roce 2010.

Počet jejích poslanců klesl ze 41 na 26 (z toho 20 mandátů získali členové TOP 09), strana navíc zamířila do opozice. Novou vládu sestavila vítězná ČSSD s ANO 2011 a KDU-ČSL, premiérem se stal sociální demokrat Bohuslav Sobotka.

O rok později se koalice TOP 09 a STAN prosadila ve volbách do Evropského parlamentu. Zisk 15,95 % odevzdaných platných hlasů ji řadil těsně za vítězné ANO 2011 a přiřkl straně čtyři europoslanecké mandáty.

V roce 2015 Karel Schwarzenberg již dále nekandidoval na pozici předsedy strany. Tím byl zvolen dosavadní 1. místopředseda Miroslav Kalousek.

V krajských volbách v roce 2016 kandidovala strana ve většině krajů samostatně bez Starostů a nezávislých, společně utvořili koalici pouze v Jihočeském kraji.

S vlastními kandidátními listinami postupovaly obě strany i ke sněmovním volbám o rok později. TOP 09 získala 5,31 % hlasů, STAN 5,18 %, strany tedy jen těsně překročily pětiprocentní hranici pro vstup do skrutinia (proces výpočtu rozdělení mandátů).

Z 20 mandátů, které po předchozích volbách (ještě v koalici) připadly TOP 09, zůstalo nově už jen sedm poslaneckých křesel – tři za Prahu, dvě za Středočeský kraj a po jednom z Jihočeského a Jihomoravského kraje.

Křesla za hlavní město díky přednostním hlasům obsadili lídr tamní kandidátky Karel Schwarzenberg, poslední (36.) kandidát Dominik Feri a původní dvojka listiny Markéta Pekarová Adamová.

Strana pokračovala coby opoziční. Na druhý pokus sestavil vládu Andrej Babiš, tentokrát obdržel důvěru Sněmovny. Zasedla v ní i sociální demokracie, kabinet se opíral o podporu ze strany KSČM.

Kalousek se na následném sjezdu neucházel o obhajobu předsednické funkce, novou vedoucí osobností strany delegáti zvolili poslance Evropského parlamentu a bývalého místopředsedu ODS Jiřího Pospíšila.

Pospíšil vedl stranu jako lídr pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2019, sám svůj mandát obhajoval. Koalice se Starosty a nezávislými (doplněná několika zástupci Strany zelených) skončila na 4. místě s 11,65 % hlasů a získala tři křesla z 21 vyhrazených pro Českou republiku. Dvě z nich díky preferenčním hlasům obsadili zástupci TOP 09 (Pospíšil a také Luděk Niedermayer), další pak Stanislav Polčák (STAN).

Pospíšil po dvou letech ve funkci dále na předsedu strany nekandidoval, chtěl se soustředit na své funkce europoslance a pražského zastupitele, kterým se stal o rok dříve.

V listopadu 2019 delegáti strany postavili do čela poslankyni a 1. místopředsedkyni strany Markétu Pekarovou Adamovou. Pospíšil se na sněmu neúspěšně ucházel o funkci řadového místopředsedy.

V projevu Pekarová Adamová oznámila, že hlavní témata vidí v kvalitním vzdělávání, ochraně životního prostředí či dostupnosti bydlení. „Lidé od nás čekají nabídku, jak tyto problémy vyřešíme. Ta řešení známe, ale musíme je v konkurenci holdingového PR nabídnout novou formou,“ pronesla Pekarová Adamová v narážce na hnutí ANO.

V říjnu 2020 se TOP 09 dohodla s ODS a KDU-ČSL na společné kandidatuře do sněmovních voleb na podzim 2021. Koalice nese název SPOLU. „Chceme vyhrát nadcházející parlamentní volby a změnit naši zemi k lepšímu. Vytváříme koalici naděje pro ty, kteří si přejí změnu,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Nově vzniklá koalice SPOLU pak ve Sněmovních volbách 2021 skutečně vyhrála a porazila hnutí ANO se ziskem téměř 28 % hlasů. Lídr koalice a předseda ODS Petr Fiala byl následně pověřen sestavením vlády. Fiala se stal premiérem.

TOP 09 získala dvě ministerstva: ministerstvo zdravotnictví v čele s Vlastimilem Válkem a ministerstvo pro vědu a výzkum v čele s Helenou Langšádlovou.

O Pekarové Adamové se hovořilo v souvislosti s možným působením v čele ministerstva práce a sociálních věcí, jelikož se sociální problematice dlouhodobě věnuje. Po volbách se nakonec stala předsedkyní Poslanecké sněmovny.