Článek
Nezničitelná bojovnice, fenomenální běžkyně a nezapomenutelná atletka - Jarmila Kratochvílová.
Legendární československá běžkyně vybojovala osm medailí ze světových a evropských šampionátů, stříbro z OH v Moskvě 1980 a překonala 42 českých rekordů. Dvacetkrát byla mistryní ČSSR a k tomu přidala stovky vítězství na zahraničních závodech.
"Zlaté" technické problémy Budapešti
Za fantastickými výsledky stály roky tvrdé dřiny. Filozofie trenéra Miroslava Kváče byla prostá: „U závodníka se musí rozvíjet pohybová schopnost, pro kterou má největší dispozice. U Jarmily tedy síla."
Kratochvílová tak běhala v bazénu s vodou nad kotníky, s nasazenou vojenskou plynovou maskou nebo oblečená do vesty těžké devět kilogramů.
Na atletickém mítinku v Mnichově v roce 1983 se Kratochvílová objevila nečekaně. Mnichov byl pouze náhradou za zrušené závody v Budapešti, které neumožnily uskutečnit technické závady na stadionu. MS v Helsinkách ale ťukalo na dveře a vyzkoušet formu bylo potřeba, proto se Kratochvílová s trenérem Kváčem sbalila a narychlo odletěla do Mnichova.
Na atletickém mítinku v Mnichově v roce 1983 se Kratochvílová objevila nečekaně. Mnichov byl pouze náhradou za zrušené závody v Budapešti, které neumožnily uskutečnit technické závady na stadionu. MS v Helsinkách ale ťukalo na dveře a vyzkoušet formu bylo potřeba, proto se Kratochvílová s trenérem Kváčem sbalila a narychlo odletěla do Mnichova.
Cílem výpravy bylo odběhnout na mnichovském mítinku sprinterský závod na 200 metrů.
Nutnost "něco" zaběhnout
Problémy se ale začaly kupit, Kratochvílovou trápily zdravotní potíže. Na posledním tréninku ji nepříjemně bodlo v zadním stehenním svalu a v místě otoku se okamžitě usadila trvalá křeč. Po debatě s trenérem Kváčem se Kratochvílová rozhodla pro změnu trati, sprint na dvě stě metrů nahradila osmistovka.
„Uvidíme. Zkusíme to, však ono to nějak dopadne,“ pronesl před závodem trenér Kváč. A nemýlil se, dopadlo to fantasticky.
Rekord v běhu na 800 metrů tehdy už tři roky držela Ruska Naděžda Olizarenková, měl hodnotu 1:53,43. Památného 26. července 1983 ale Jarmila Kratochvílová čas Olizarenkové ještě o 15 setin vylepšila.
Zajímavosti 26. července
Svátek: Anna
Významné události:
1949 ruská stíhačka Mig-17 uskutečnila svůj historicky první let
1994 ruský prezident Boris Jelzin souhlasil se stažením ruských vojenských jednotek z Estonska
2005 na svou misi odstartoval americký raketoplán Discovery, šlo o první let po tragické havárii Columbie z únoru 2003
Významná narození:
1875 Carl Gustav Jung (švýcarský psycholog a psychoterapeut)
1928 Stanley Kubrick (americký filmový režisér, snímky Mechanický pomeranč, Lolita, 2011: Vesmírná Odyssea, Osvícení)
1943 Mick Jagger (britský rockový hudebník, frontman legendární skupiny The Rolling Stones)
„Jako správný socialistický sportovec jsem věděla, že musím něco zaběhnout, když už jsem vycestovala," vzpomínala s odstupem času na svůj fenomenální mnichovský běh Kratochvílová.
„Jako správný socialistický sportovec jsem věděla, že musím něco zaběhnout, když už jsem vycestovala," vzpomínala s odstupem času na svůj fenomenální mnichovský běh Kratochvílová.
Od té doby se žádná běžkyně k výkonu 1:53,28 nedostala blíž než na vteřinu. Neuvěřitelný rekord Jarmily Kratochvílové platí do současnosti. Dnes je mu 28 let.