Den, kdy počítač poprvé porazil člověka

„Garry ten stroj úplně rozmetá,“ tvrdil před prvním zápasem americký šachový velmistr Yasser Seirawan. Hluboce se však mýlil. Kasparov se dostal do úzkých v 37. tahu, kdy mu Deep nemilosrdně napadl královnu. Velmistr se 30 minut trápil a přemýšlel nad dalším tahem, až se nakonec rozhodl zápas vzdát. „Deep Blue nemá vůbec strach. Když nevidí vítězný tah, v řešení se neunáhlí a vytrvá,“ uvedl Joel Benjamin, který se podílel na vývoji programu.

Počítač má jistě navrch v emocích. Stroj nic nepřekvapí, nenechá se ovlivnit vnějšími tlaky, nemá strach a necítí napětí. Pouze poslouchá svůj program, který je schopen během jedné vteřiny zhodnotit 200 miliónů tahů. Deep Blue se tak stal prvním přístrojem, který porazil člověka v šachu.

Naštěstí pro lidstvo, ale celkově vyhrál Kasparov, když už v druhém zápase vyrovnal svou ztrátu a bílými figurkami stroj porazil v 73. tahu. Třetí i čtvrtý zápas skončil remízou. Zatímco před posledními dvěma hrami šachový mistr světa odpočíval a šetřil síly i mysl, Deep Blue nelenil a trénoval o sto šest.

Možná se kvůli Cameronovu Terminátorovi bojíme, že svět ovládnou stroje, když vidíme, jak počítač z IBM bez problému porazí člověka v tak geniální hře. Nemusíme se však zatím bát, pořád se jedná o stroj naprogramovaný lidmi, jenž má za úkol právě vyhrávat. Můžeme tedy tvrdit, že Kasparova neporazil stroj, ale technici a vysoce inteligentní lidé, kteří vyvinuli dokonalý program ke hře šachu. Pouze jeden z pěti vědců, kteří pracovali na Deep Blue, je šachovým hráčem.

Další výhodou člověka jsou jeho zapamatovatelné zkušenosti a možnost změnit strategii ve zlomku vteřiny. Stroj pouze dělá to, k čemu je předurčen, hraje logicky a jde si za svým cílem, tedy dopředu. Výhodu má však v tom, že dokáže vyčkávat. V zápase měli na prvních 40 tahů časový limit omezený do dvou hodin. Zatímco Kasparovovi trval jeden tah průměrně tři minuty, Deep Blue čekal až 15 minut.

Člověk se v takovém případě nechá zahltit emocemi a hraje impulzivně, tedy rychle, protože mu běží čas. Dokazuje to právě remíza ve čtvrtém zápase, kdy byla hra na čtvrt hodiny pozastavena kvůli přerušení kontaktu Deep Blue se sítí počítačů IBM. Kasparova tato prodleva rozčílila a už se nesoustředil na hru.

V posledních dvou zápasech šel Kasparov už na jistotu a stroj porazil v obou zápasech, stal se tak i celkovým vítězem v tomto neobvyklém klání. Šachový velmistr si odnášel 400 tisíc dolarů a hřejivé uspokojení tvořeno třemi výhrami, dvěma remízami a pouze jednou prohrou. Programátoři si ze zápasu odnesli „jen“ 100 tisíc dolarů a nové nápady na vylepšení Deep Blue, které předvedli o rok později na odvetě, kdy Kasparova stroj porazil.

Tentokrát byla hra velmi vyrovnaná, když Kasparov vyhrál v prvním zápase, hned v druhém stroj vyrovnal skóre a další tři zápasy skončily vždy remízou. Až poslední, šestý duel rozhodl a Deep Blue ruského velmistra porazil.

V roce 2003 se mezi mistrem světa a strojem konal poslední turnaj. Počítač Deep Junior nesl zkušenosti Deep Blue, ale přesto klání skončilo remízou. Garry Kasparov v roce 2005 zakončil svou kariéru profesionálního šachisty, a proto se už nedovíme, jak by tento neobvyklý souboj člověka versus stroje dopadl dnes.