Článek
Zatím posledním onemocněním, které vyvolalo obavy hraničícími s panikou ze vzniku pandemie, byla „prasečí chřipka“, která se objevila na přelomu března a dubna 2009 v Mexiku. I v tomto případě se objevily odhady počítající až s desítkami miliónů zmařených lidských životů.
Prasečí nebo mexická?
Označení „prasečí chřipka“ se ujalo především proto, že v minulém roce byla poprvé široce publikován princip vzniku nových chřipkových virů v praseti. Nepomohla ani snaha Světové zdravotnické organizace o korekci názvu. Ani Mexiko (původně se novému onemocnění začalo říkat „mexická chřipka“ podle prvního výskytu) samozřejmě netoužilo po negativní publicitě spojené s šířením dalšího nepřesného názvu. Obávalo se zejména omezení turistického ruchu.
A tak se - alespoň v odborných kruzích - používá výraz „pandemický virus influenzy (H1N1) 2009“.
Pandemie jednou stejně přijde
Onemocnění virem H1N1 v nedávných měsících máme všichni ještě v živé paměti. Už několik prvních měsíců po objevení viru ukazovalo, že se velmi snadno šíří, že ale většinou nevyvolává tak častá smrtelná onemocnění, jak se původně odborníci obávali.
Podle statistiky Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo ke 31. srpnu 2010 na infekci tímto virem ve 214 zemích 18 366 lidí, což je opět výrazně méně, než činily prognózy. V Austrálii a na Novém Zélandu, kde právě vrcholí zima, nezaznamenali žádný nárůst chřipkových onemocnění oproti předchozímu roku. U nás došlo v uplynulé chřipkové sezóně ke 102 úmrtím, velká většina těchto pacientů však trpěla i dalším onemocněním, případně byla léčena kortikoidy po transplantacích apod.
I přesto je nutno konstatovat, že pandemie chřipky jednou zákonitě přijde. My jen musíme doufat, že dnešní protiepidemická opatření, kvalitní a rychlá diagnostika, jakož i účinná antivirotika a vakcíny zabrání vzniku pandemie v rozsahu Španělské chřipky z počátku minulého století.
Máme se bát očkování?
Značně kontroverzní byla i diskuse týkající se možného škodlivého účinku vakcíny proti „prasečí chřipce“. V mnoha obyvatelích již představa, že by jim měl být aplikován „prasečí virus“, vyvolávala hrůzu. Vzhledem k tomu, že dnešní vakcíny jsou tak propracovány, že se v nich používají jen imunogenní subjednotky viru a ostatní podpůrné adjuvantní složky zůstávají většinou stejné či podobné běžně používaným chřipkovým vakcínám, lze při pouhé výměně subjednotky viru sezónní chřipky za subjednotku viru „prasečí chřipky“ o škodlivosti této vakcíny více než pochybovat.
Za týden: nemoc šílených krav
Za poskytnutí podkladů autor děkuje Zdeňku Pospíšilovi, profesoru Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno.