Žraločí šupiny odhalily dávné vymírání

„Žraloci tu jsou po téměř 400 milionů let. Přestáli mnoho masových vymírání, z nichž některá vyhubila téměř veškerý život. A pak se zjevně stalo něco, co tuto skupinu živočichů téměř vymazalo z tváře Země,“ řekla oceánografka a paleobioložka Elizabeth Sibertová z Yaleovy univerzity, vedoucí autorka studie o vymírání žraloků, která vyšla v časopise Science.

Zároveň podle webu LiveScience dodala: „Stalo se to rychleji než za sto tisíc let, ale víc nemůžeme říct. Mohlo to být za den, za tisíc let a také za sto tisíc let.“

Příběh žraločí apokalypsy odhalily ichtyolity, což jsou drobné zkameněliny šupin žraloků, které byly nalezeny při vrtech hluboko do usazenin na dně oceánu. Sibertová a její kolegové už dříve zjistili, že počet ichtyolitů ve vrtech před 19 miliony let výrazně poklesl. Dosud však nebylo jasné, zda tento pokles souvisel s vymíráním druhů nebo jen odrážel pokles početního stavu žraloků.

Nyní však Sibertová a její kolegyně Leah Rubinová znovu analyzovaly nálezy z vrtů, které byly provedeny v severním a jižním Pacifiku. „Vybrali jsme tato místa zejména proto, že jsou daleko od pevniny, a tedy daleko od jakýchkoli vlivů oceánských proudů nebo měnícího se oběhu oceánů,“ řekl vědkyně.

Pouze materiál z jižního Pacifiku však obsahoval šupiny z dob před 19 miliony let. Druhý vrt nabízel údaje jen pro dobu před 22 miliony až 35 miliony let a pro období před 11 miliony až 12 miliony let, ale nic mezi tím. I to ale stačilo.

Ve vrtu z jižního Pacifiku bylo zjištěno 798 šupin a ve vrtu ze severního Tichomoří dalších 465. Americké vědkyně je rozčlenily do 88 morfologických skupin a upozornily, že zatímco před více než 20 miliony let existovaly všechny tyto skupiny, v mladších vrstvách se našly stopy už jen po osmi z nich.

Na základě těchto zjištění dospěly obě vědkyně k závěru, že zaniklo 70 až 90 procent někdejších žraločích druhů a možná až devět desetin všech žijících žraloků. „Upřímně řečeno, šokuje nás, že v tomto období se odehrála tak dramatická událost,“ přiznala Sibertová.

Zmizení žraloků podle ní výrazně zasáhlo podmořská společenství a narušilo stabilitu trvající více než 45 milionů let od doby, kdy náraz asteroidu způsobil zánik dinosaurů. Spolu s nimi vymřeli také někteří žraloci, šlo však „jen“ o 30 procent existujících druhů.

Podle Rubinové je teď největší otázkou, co bylo příčinou žraločího vymírání před 19 miliony let. Žádný jasný důvod třeba v podobě zásadní změny klimatu zatím není znám. Nelze ani říci, že žraloci se stali obětí konkurence ze strany jiných druhů. Francouzský paleontolog Romain Vullo ale varoval, že „budou zapotřebí další údaje z jiných částí světa, aby se potvrdil výklad autorek“. Nálezy podle něj mohou odrážet i místní změnu.

Podle Sibertové je to však nepravděpodobné. „Před vymíráním existuje spousta žraločích šupin a pak už ne. Chybí skoro všude, kam jsme se podívali. Je však možné, že vymírání bylo nejsilnější v oceánu, ne u pobřeží,“ řekla s odvoláním na snímky z různých částí světa.

Žraloků ubývá i nyní. Za poslední půlstoletí klesl jejich počet o více než sedm desetin v důsledku nadměrného rybolovu a dalších lidských vlivů. Vyhynutí hrozí čtvrtině existujících žraločích druhů.