Hlavní obsah

Zástupci pedagogů se vyjadřují proti novele o učitelích

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Zástupci školských organizací na středeční tiskové konferenci ve Sněmovně opět apelovali na poslance, aby neschválili navrhovanou novelu učitelského zákona, podle které by na druhém stupni a ve všeobecných předmětech mohli učit vysokoškoláci bez pedagogického vzdělání. Podle zástupců učitelů by to mohlo vést ke snížení kvality výuky.

Foto: Milan Malíček, Právo

V popředí předseda školských odborů František Dobšík, za ním ministr školství Robert Plaga – snímek z listopadu 2019.

Článek

Mezi kritiky novely patří např. předseda Asociace děkanů pedagogických fakult Jan Picek, předseda školských odborů František Dobšík, šéf spolku Pedagogická komora Radek Sárközi či profesor pedagogické psychologie a bývalý ministr školství Stanislav Štech.

Výzva k neschválení

Zástupci pedagogických fakult, profesních organizací a školských odborů se již v pondělí na poslance obrátili s výzvou k neschválení novely v otevřeném dopise. Podle nich by navrhovaná úprava degradovala plnohodnotné vysokoškolské vzdělání učitelů.

Sněmovna se novelou bude zabývat nejdříve v pátek.

Ve středu poukázali na to, že pedagogická profese je regulovaným povoláním, které má předepsané vzdělání a potřebné zkoušky. Fakulty vzdělávající učitele mají podle Picka striktně předepsáno, jak má vzdělávání pedagogů vypadat, a podivují se proto tomu, že podle novely by na vzdělání vyučujících asi moc nezáleželo.

Třídnické příplatky se možná zvýší. Podle novely by směli učit i lidé bez pedagogického vzdělání

Věda a školy

Podle současného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. Výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele. V takové situaci může dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá.

Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se to stává poměrně často, a zákon by proto měl umožňovat, aby odborné i všeobecné předměty mohli učit absolventi jakéhokoli magisterského studia vysoké školy. Pedagogickou kvalifikaci by si museli do tří let začít doplňovat, aby pak mohli pokračovat v dané činnosti.

Výjimkou by byli učitelé prvního stupně ZŠ, pro které by dál platila podmínka pedagogického vzdělání už při nástupu.

Ředitelé tuto změnu v zákoně chtějí

Podle kritiků novely není problém s nedostatkem učitelů plošný a týká se spíš jen některých regionů a specializací učitelů. To by se podle nich dalo řešit opatřeními zacílenými na některé regiony a vyučovací předměty. Zástupci ředitelů škol naopak dříve uvedli, že kvůli nedostatku učitelů jsou změny v zákoně nutné.

Novelu navíc podporuje i spolek Učitelská platforma, ačkoli podle dřívějšího vyjádření považuje otevření učitelské profese pro ostatní vysokoškoláky pouze za dočasné řešení důsledku nedostatku učitelů, nikoli odstraňování jeho příčin.

ČSSD kritizuje Plagovu novelu o učitelích. Nepedagogové by opět mohli učit i na ZŠ

Věda a školy

Sněmovna se novelou bude zabývat nejdříve v pátek. Pokud by ustanovení o otevření učitelství na druhém stupni a ve všeobecných předmětech i nepedagogům schválila, měla by se podle Sárköziho pak celá novela zamítnout.

Spolek Pedagogická komora ale na druhou stranu podporuje některé pozměňovací návrhy, které jsou součástí předlohy. Jde třeba o návrh na zvýšení příplatků třídním učitelům. Nyní je příplatek za třídnictví minimálně 500 korun (maximum je 1300 Kč). Návrh na zvýšení tohoto příplatku na 1500 až 2500 vyplývá z usnesení školského výboru, přímo s ním ale komora nesouhlasí. Ta požaduje minimálně 2500 korun, proto podporuje pozměňovací návrh lidovce Jiřího Miholy, který navrhuje 2500 až 3500 Kč.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám