Hlavní obsah

Zástupci pedagogů se vyjadřují proti novele o učitelích

Praha

Zástupci školských organizací na středeční tiskové konferenci ve Sněmovně opět apelovali na poslance, aby neschválili navrhovanou novelu učitelského zákona, podle které by na druhém stupni a ve všeobecných předmětech mohli učit vysokoškoláci bez pedagogického vzdělání. Podle zástupců učitelů by to mohlo vést ke snížení kvality výuky.

Foto: Milan Malíček, Právo

V popředí předseda školských odborů František Dobšík, za ním ministr školství Robert Plaga – snímek z listopadu 2019.

Článek

Mezi kritiky novely patří např. předseda Asociace děkanů pedagogických fakult Jan Picek, předseda školských odborů František Dobšík, šéf spolku Pedagogická komora Radek Sárközi či profesor pedagogické psychologie a bývalý ministr školství Stanislav Štech.

Výzva k neschválení

Zástupci pedagogických fakult, profesních organizací a školských odborů se již v pondělí na poslance obrátili s výzvou k neschválení novely v otevřeném dopise. Podle nich by navrhovaná úprava degradovala plnohodnotné vysokoškolské vzdělání učitelů.

Sněmovna se novelou bude zabývat nejdříve v pátek.

Ve středu poukázali na to, že pedagogická profese je regulovaným povoláním, které má předepsané vzdělání a potřebné zkoušky. Fakulty vzdělávající učitele mají podle Picka striktně předepsáno, jak má vzdělávání pedagogů vypadat, a podivují se proto tomu, že podle novely by na vzdělání vyučujících asi moc nezáleželo.

Třídnické příplatky se možná zvýší. Podle novely by směli učit i lidé bez pedagogického vzdělání

Věda a školy

Podle současného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. Výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele. V takové situaci může dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá.

Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se to stává poměrně často, a zákon by proto měl umožňovat, aby odborné i všeobecné předměty mohli učit absolventi jakéhokoli magisterského studia vysoké školy. Pedagogickou kvalifikaci by si museli do tří let začít doplňovat, aby pak mohli pokračovat v dané činnosti.

Výjimkou by byli učitelé prvního stupně ZŠ, pro které by dál platila podmínka pedagogického vzdělání už při nástupu.

Ředitelé tuto změnu v zákoně chtějí

Podle kritiků novely není problém s nedostatkem učitelů plošný a týká se spíš jen některých regionů a specializací učitelů. To by se podle nich dalo řešit opatřeními zacílenými na některé regiony a vyučovací předměty. Zástupci ředitelů škol naopak dříve uvedli, že kvůli nedostatku učitelů jsou změny v zákoně nutné.

Novelu navíc podporuje i spolek Učitelská platforma, ačkoli podle dřívějšího vyjádření považuje otevření učitelské profese pro ostatní vysokoškoláky pouze za dočasné řešení důsledku nedostatku učitelů, nikoli odstraňování jeho příčin.

ČSSD kritizuje Plagovu novelu o učitelích. Nepedagogové by opět mohli učit i na ZŠ

Věda a školy

Sněmovna se novelou bude zabývat nejdříve v pátek. Pokud by ustanovení o otevření učitelství na druhém stupni a ve všeobecných předmětech i nepedagogům schválila, měla by se podle Sárköziho pak celá novela zamítnout.

Spolek Pedagogická komora ale na druhou stranu podporuje některé pozměňovací návrhy, které jsou součástí předlohy. Jde třeba o návrh na zvýšení příplatků třídním učitelům. Nyní je příplatek za třídnictví minimálně 500 korun (maximum je 1300 Kč). Návrh na zvýšení tohoto příplatku na 1500 až 2500 vyplývá z usnesení školského výboru, přímo s ním ale komora nesouhlasí. Ta požaduje minimálně 2500 korun, proto podporuje pozměňovací návrh lidovce Jiřího Miholy, který navrhuje 2500 až 3500 Kč.

Související články

Výběr článků

Načítám