Článek
Jak informovala mezivládní organizace ESO, jejímž členem je i Česká republika, část oblohy zachycená na snímku je evidována v takzvaném katalogu Sharpless, který obsahuje oblasti s oblaky mezihvězdného ionizovaného plynu, kde se rodí nové hvězdy.
Oblast s označením SH 2-29, Sharpless 29 se nachází asi 5500 světelných let daleko, na obloze se promítá do souhvězdí Střelce (Sagittarius), hned vedle mlhoviny Laguna. Podle vědců se například uprostřed snímku nachází mlhovina NGC 6559, ve které probíhají intenzivní procesy formování nových hvězd.
Zářivá ukázka chaosu
Centrální mlhovina oblasti Sharpless 29 sice na šířku měří jen několik světelných let, je však zářivou ukázkou chaosu, jaký způsobují hvězdy rodící se v nitru mezihvězdného oblaku. Horké hvězdy zachycené na snímcích nejsou starší než dva milióny let a ozařují své okolí proudy záření o vysoké energii.
Ta ohřívá okolní prach i plyn, zároveň tvaruje intenzivní hvězdný vítr těchto mladých stálic a rozhání materiál v okolí místa vzniku.
Na záběru je zdokumentována celá řada astrofyzikálních procesů včetně oblaků plynu a prachu, které odrážejí, absorbují a opět emitují světlo mladých horkých hvězd ukrytých v nitru mlhoviny.
„V nitru mlhoviny se nachází nápadná dutina, kterou vytvořil dominantní dvojhvězdný systém. Dutina se neustále zvětšuje, což vede k hromadění mezihvězdné hmoty a ke vzniku načervenalé obloukovité struktury po jejím obvodu,“ vysvětluje observatoř ve své zprávě.
Mezihvězdný plyn a prach pod náporem ultrafialového záření mladých horkých hvězd intenzivně září. Rozptýlené načervenalé světlo prostupující obrázkem představuje emise vodíku, modré odstíny způsobuje odraz a rozptyl světla hvězd na drobných částicích prachu. Oblaky prachu nicméně brání průchodu světla směrem k nám, kvůli tomu nemůžeme spatřit hvězdy v pozadí.
Mladé i umírají
Astronomové připomínají, že mladé hmotné hvězdy žijí rychle – a mladé také umírají. Mohou zakončit svůj krátký život explozí supernovy, která po sobě zanechá značné pozůstatky v podobě plynu a prachu. Během desítek miliónů let i tento materiál zmizí, na místě pak zůstane jen otevřená hvězdokupa menších, déle žijících hvězd.
BEZ KOMENTÁŘE: Cesta Mléčnou dráhou do souhvězdí Střelce. Závěrečná sekvence nabízí pohled na nový snímek oblasti Sharpless 29 s vývojem hvězdVideo: ESO/N. Risinger/S. Guisard. Music: Astral Electronic - Solar Wind
Popisovaný snímek pořízený dalekohledem ESO/VST pokrývá oblast oblohy, která je dle vědců více jak 300krát rozsáhlejší než největší zorné pole, jaké je schopen zobrazit známý Hubbleův teleskop.
Kamera OmegaCAM, umístěná na zmíněném přístroji VST, navíc dokáže pracovat ve velmi širokém rozsahu vlnových délek od ultrafialové až po infračervenou část spektra. Umí navíc zachytit světlo čáry H-alfa, která se nachází na samém červeném konci viditelného spektra. Záření takové vlnové délky vznikne, když elektron v atomu vodíku ztratí energii. „A projevy tohoto procesu jsou nápadně pozorovatelné mimo jiné v mlhovině Sharpless 29,“ uzavírají odborníci.
Bohatá část galaxie Mléčná dráha v souhvězdí Střelce obsahuje množství stálic i řadu oblastí s probíhajícím vývojem hvězd. Uprostřed snímku se nachází Sharpless 29 s mlhovinou NGC 6559. Vpravo leží jasná mlhovina Lagunaa vpravo nahoře mlhovina Triffid.
Podíl observatoře na objevu mezihvězdného tělesa
Není bez zajímavosti, že ESO rovněž zmapovala vesmírné těleso, o němž panuje podezření, zda nejde dokonce o mimozemskou loď.
Načervenalý mimozemský asteroid Oumuamua může být podle Jasona Wrighta z Pensylvánské státní univerzity v USA kvůli svému podivnému pohybu mimozemskou lodí s porouchanými motory. Objekt se otáčí kolem své osy každých asi sedm hodin. Během rotace se výrazně mění jas, což vedlo experty k závěru, že jde o doutníkovité těleso s desetinásobnou délkou vůči průměru. [celá zpráva]
Těleso začal studovat také americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), zaměřil na něj dva své teleskopy. [celá zpráva]
Vizualizace první známé mezihvězdné planetky `Oumuamua
Ačkoli se zřejmě žádná z hypotéz, že jde o mimozemskou loď, nepotvrdí, je to mimořádná událost. Jde o první asteroid pocházející z míst mimo naši sluneční soustavu, který se podařilo pozorovat. Může tak přinést informace o podmínkách mimo náš planetární systém a přispět k poznání, jak vznikají „cizí“ planety a jaké je jejich složení. Dle pozorování není na asteroidu žádná voda ani led, ale je hustý, tvořený kameny nebo kovy. K těmto zjištěním právě přispěla i ESO. [celá zpráva]
