Článek
Kávovníky původně pocházejí z Afriky, Madagaskaru a Maskarénských ostrovů. Některé, zejména pěstované druhy, byly rozšířeny i do jiných tropických oblastí, divoce tak rostou též v části Indie, na Srí Lance nebo i v Austrálii. A největším světovým producentem kávy je Brazílie, země kávových plantáží.
Více než stovka druhů roste přirozeně ve volné přírodě v lesích, a to včetně dvou základních a zároveň také průmyslově pěstovaných plodin, které se používají pro kávová zrna na nápoj, který konzumujeme – kávovník arabský (Coffea arabica) a kávovník statný (Coffea canephora, syn. robusta).
Ohroženější než průměrný rostlinný druh
Číslo 60 procent u ohrožených druhů kávovníku je podle vědců extrémně vysoké, protože jinak ve světě čelí riziku vyhynutí „pouze“ každá pátá rostlina.
75 divokých druhů kávy se považuje za ohrožené vyhynutím, 35 není ohroženo a o zbývajících 14 není dost údajů.
Odborníci tvrdí, že nově potvrzené údaje jsou znepokojující, jelikož volně rostoucí kávovníky jsou důležité pro udržení světové produkce kávy. Jejich další úbytek by mohl komplikovat budoucí křížení kvůli šlechtění.
„Pokud by tu nebylo místo pro divoce rostoucí druhy, neměli bychom dnes ve světě tolik kávy na pití,“ poznamenal podle BBC Aaron Davis z Královské botanické zahrady Kew v britském Richmondu.
Výzkum zveřejněný v časopise Science Advances konkrétně prokázal, že stávající opatření pro zachování zdrojů jsou nevhodná pro volně rostoucí kávové rostliny, a to včetně těch, které se pokládají za stěžejní pro dlouhodobou globální produkci kávy.
Studie zjistila, že 75 divokých druhů kávy se považuje za ohrožené vyhynutím, 35 není ohroženo a o zbývajících 14 prozatím nemáme dostatek údajů. Dále se prokázalo, že 28 procent z nich roste mimo chráněné oblasti. Jen zhruba polovina se uchovává i v semenných bankách.
Kávovníků arabských bude značně ubývat
Jiný výzkum, zveřejněný v magazínu Global Change Biology, nám zase sděluje, že i samotný kávovník arabský již může být brzy klasifikován podle Červeného seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) jako ohrožený, zvlášť když se zohlední očekávaný budoucí vývoj proměn klimatu.
Přirozená populace tohoto kávovníku se jen kvůli počasí a podnebí do roku 2088 sníží nejméně o polovinu, varují vědci.
„Vzhledem k významu kávovníku arabského pro Etiopii, která je jeho původním domovem a kde přirozeně roste v horských deštných pralesích, ale i pro celý svět, potřebujeme udělat maximum pro to, abychom pochopili veškeré hrozby, kterým čelí ve snaze přežít ve volné přírodě,“ cituje BBC odborníka Tadesse Woldemariama Goleho z Environment and Coffee Forest Forum v Addis Abebě.
Geny pro přežití z ostatních druhů
Někteří lidé si možná neuvědomují, že běžně užíváme pouze kávové zrno ze dvou druhů, arabského a statného kávovníku, a to v tisících různých směsích kávy, které se v globálním měřítku prodávají. Téměř po celém světě se pěstuje například sice kávovník liberský (Coffea liberica), nicméně pro kávové nápoje se zpracovává jen zřídka, připomíná BBC.
Přitom je ve volné přírodě ještě dalších více než 120 druhů. Káva z většiny z nich nemá úplně příjemnou chuť, může však obsahovat geny, které mohou být využity k tomu, aby pomohly kávovníkům přežít v budoucnu – uprostřed klimatických změn a vznikajících nemocí, které napadají kávové keře a stromy.
„Z dlouhodobého hlediska budeme tedy čím dál více divoké druhy potřebovat, abychom zajistili budoucnost zásob na světovou produkci kávy,“ uzavřeli vědci.